Pijavky lékařské by mohly pomoci s odběrem krve zvířat. Žádná anestezie a méně stresu, slibují vědci

Mezinárodní tým vědců testoval využití pijavek lékařských pro odběr krve zvířatům v záchranných chovech a v zoologických zahradách. Zjistili, že krevní vzorky získané pomocí pijavek lze úspěšně využít ve veterinární medicíně a mohou tak posoudit zdravotní stav zvířete. Při klasickém odběru injekcí jsou zvířata ve stresu a často musí být uspána. Použití pijavek znamená neinvazivní způsob, jak zvířata vyšetřit.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pijavky lékařské

Pijavky lékařské | Foto: Kateřina Dobrovolná | Zdroj: Český rozhlas

Pijavky lékařské se při výzkumu v zoologické zahradě v Lublani přisály třeba na tělo kozorožce horského.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si všechny středeční novinky ze světa vědy a výzkumu

„Kolegové vytvořili takovou plošinu, ve které jsou díry, a do té díry dají nádobu s pijavkami, překryjí to takovým jemným filmem, aby se nemohly dostat ven,“ popisuje biolog Oldřich Tomášek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, který se na výzkumu podílel.

„Pijavky ucítí teplo, prokoušou se tou jemnou folií a přisají se na zvíře,“ vysvětluje.

Ne u všech zvířat se ale tento způsob odběru dá použít. Závisí jednak na druhu zvířete, ale i na podmínkách, jak jsou konkrétní zvířata držena.

„Způsobů je několik. Pokud je to zvíře menší, ale tak divoké, že ho třeba nemůžeme ulovit, tak můžeme nechat tu pijavky ve stejném prostoru,“ říká vedoucí veterinář ze ZOO v Lublani a hlavní autor studie Pavel Kvapil.

Pijavka lékařská (Hirudo medicinalis) je zástupce z kmene kroužkovců, který se dříve hojně užíval k odebírání krve a ke zlepšení krevního oběhu. Dorůstá zpravidla velikosti 10 až 15 centimetrů.

Druhové jméno této pijavky odkazuje na dávné využití v medicíně. I současné studie popisují například využití pijavek v léčbě podlitin způsobených zraněním nebo v plastické chirurgii a po ortopedických zákrocích.

„Třeba takového králíka stačí zavřít do nějaké bedýnky, vložit tam misku s pijavkami a ty už vykonají, co mají,“ doplňuje biolog Oldřich Tomášek.

Vědci podle Kvapila primárně srovnávali to, jak se od sebe budou lišit vzorky získané pomocí pijavek od těch, které získají odběrem injekcí. A zjistili, že krevní vzorky odebrané pomocí pijavek jsou pro posouzení zdravotního stavu použitelné.

„My jsme to použili na běžné rozbory krve, které se používají u zvířat i u lidí. To znamená biochemické hodnoty, krevní obraz, tedy počty jednotlivých typů buněk,“ vysvětluje Oldřich Tomášek.

„Kolegové už to využili i na sérologické vyšetření, tedy na různé screeningy na přítomnost původců infekčních nemocí,“ dodává biolog.

Bez vlivu na vzorky

Pijavka pak po přisátí vpustí do rány látku hirudin, která zajišťuje volný průtok krve. Vědci se zaměřili i na to, jestli zvířata pak nebudou po odebrání pijavky dál krvácet. To se podle biologa Tomáška nestalo. „Byli jsme překvapeni, že k žádnému takovému dlouhodobému krvácení nedocházelo a nebyly s tím v tomto ohledu žádné větší problémy,“ říká.

Zoolog a autor studie Pavel Kvapil doplňuje, že látky, které pijavka během sání vpustí do těla hostitele, nemají na krevní vzorky vliv. „V tuto chvíli to zatím nevypadá, že by ty látky měly nějaký význam ať už pro biochemické, nebo hematologické vyšetření krve či monitoring infekčních nemocí,“ vysvětlil zoolog.

Choulostivá zvířata

Odběr krve pomocí pijavek se ale ne vždy povede, tito drobní kroužkovci totiž nemají rádi slunce a dávají přednost vlhku.

„Přílišná blízkost ošetřovatelů a hlavně veterinářů znamená stres.“

Pavel Kvapil

Přesto by pijavky mohly řešit ten problém, že při klasickém odběru krve musí být zvířata často uspána. Anestezie podle biologa Oldřicha Tomáška s sebou ale nese riziko.

„Zvíře se nemusí probudit, zvlášť pokud je třeba nemocné, oslabené. Což jsou zároveň ty případy, kdy krev je potřeba nejčastěji, protože krev se používá pro stanovení diagnózy,“ vysvětluje.

Dalším faktorem je i stres, který zvířata při odběru krve pomocí jehly mohou pociťovat. „Při chytání mohou narazit do hrazení a ublížit si. Není to vlastně nebezpečné jenom pro zvířata, ale je to nebezpečné i pro ošetřovatele, kteří zvířata chytají,“ říká Oldřich Tomášek.

Použití pijavek tak znamená způsob, jak neinvazivně zjišťovat diagnózu zvířete. „Přílišná blízkost ošetřovatelů a hlavně veterinářů znamená stres. Primární účel nové metody je stres snížit a zlepšit jejich životní úroveň,“ doplňuje zoolog Pavel Kvapil.

Vědci odebrali krev pomocí pijavek celkem 67 zvířatům jedenácti různých druhů. Jejich výběr ale nebyl ničím podmíněný. Vyzkoušeli to u zvířat, která museli vyšetřit. Krev tak odebrali větším druhům, jako jsou například klokan, lama, anebo taky menšímu potkanovi.

Biologové by v budoucnu chtěli tuto metodu vyzkoušet i na dalších zvířatech. A také by chtěli rozpracovat konkrétní metody aplikace pijavek lékařských.

Poslechněte si celou reportáž Kateřiny Vavřínové.

Ve Vědě Plus také uslyšíte, že evropští vědci dosáhli rekordu v generování energie z jaderné fúze. Světové ledovce zadržují méně vody, než vědci předpokládali.

A sníst se dá zjevně leccos. V mrazivých vodách Severního ledového oceánu se jeden druh mořské houby živí zkamenělinami.

Kateřina Vavřínová, Lucie Vopálenská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme