Když prší plasty. Vědec objevil barevné částečky v dešťové vodě ze Skalnatých hor

Americký vědec Gregory Wetherbee spolu s kolegy ve vzorcích dešťové vody ze severoamerického pohoří náhodou objevil mikroplasty. „Čekal jsem hlavně zeminu a minerály,“ komentoval později nález. Zjištění, které nedávno publikoval ve studii s názvem „Prší plasty“, znovu otevírá diskuzi o tom, jak moc velkou součástí životního prostředí plasty jsou, píše britský deník The Guardian.

Tento článek je více než rok starý.

Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dešťová kapka. Ilustrační foto.

Dešťová kapka. Ilustrační foto. | Foto: Toru Hanaj | Zdroj: Reuters

Myslím, že to nejdůležitější zjištění je, že je kolem nás mnohem víc plastů, než můžeme očima vidět, uvedl pro britský deník Wetherbee s tím, že se mikroplasty nachází v dešti i sněhu a jsou součástí našeho životního prostředí. 

Spolu s kolegy chtěl původně ve vzorcích dešťové vody, kterou posbírali v americkém Coloradu, zkoumat znečištění dusíkem. „Naše výsledky jsou opravdu náhoda, komentoval pro Guardian. 

Mikroskopické snímky objevených plastových částic. | Zdroj: It is Raining Plastic

Britský deník ale upozorňuje, že Wetherbeeho závěry jsou v souladu s nedávnou studií, ve které vědci zmiňují nález mikroplastů v Pyrenejích a naznačují, že plastové částečky mohou cestovat díky větru stovky, ne-li tisíce kilometrů. Jiné studie zase poukazují na mikroplasty na dnech oceánů, v řekách, jezerech, kanalizacích i balené vodě či v pivu. 

Jízdenku za plastové lahve. Cestující v Římě mohou recyklováním ušetřit za veřejnou dopravu

Číst článek

První studie, která se věnuje množství mikroplastů, jaké člověk ročně pozře, například uvádí, že během 12 měsíců sníme až 50 tisíc částic mikroplastů a stejné množství vdechneme. Zdravotní následky nejsou známé, mikroplasty ale mohou uvolňovat toxické látky. Některé částice jsou tak malé, že mohou proniknout lidskými tkáněmi a spustit imunitní reakce.

Podle Sherri Masonové, expertky na mikroplasty, je viníkem odpad. Až 90 procent plastového odpadu se nerecykluje a během pomalého rozkladu se dělí na malé části. Mikroplasty se tak do atmosféry uvolňují například i při praní oblečení, uvedla pro list.Potom se spojí s kapkami deště, když prší, vysvětlila s tím, že déšť se dostane do řek, jezer i kanalizace. 

Plastové znečištění je ale náročné kvantifikovat, stejně jako je obtížné říct, zda by bylo možné zemi plastů úplně zbavit. I kdybychom mávli kouzelnou hůlkou a přestali plasty používat, nevíme, jak dlouho mikroplasty zůstanou v našich vodních systémech,” komentoval pro list Stefan Krause z birminghamské univerzity, který tipuje, že by šlo přinejmenším o staletí.

dp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme