Racky zabíjí sáčky na českých skládkách. ‚Ještě větší problém je naše zemědělství,‘ varuje ornitolog
Racek sedá na hladinu řeky, igelitový sáček, který má omotaný kolem nohy se naplní vodou a už mu znemožní odletět. Vyčerpaný pták se pak sám stává kořistí. Takové snímky pořídil amatérský ornitolog Dušan Boucný u skládky v Ostravě-Hrušově. Podle Zdeňka Vermouzka, ředitele České společnosti ornitologické, to ale není jediný problém českého ptactva. „Vážnější dopady má současná zemědělská politika,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Jak vážný je plastový odpad pro ptactvo v Česku problém, dochází kvůli němu k výraznějšímu úhynu?
Plasty a plastové prostředky jsou v prostředí cizorodý materiál. Tím, jak jsou elastické v mnoha různých podobách, můžou problémy způsobovat. Nejčastější je zaškrcení končetin, zejména mláďat ve hnízdech, když ptáci použijí materiál na stavbu hnízda - třeba plastové provazy a vlákna. Ta se můžou ptákům, většinou mláďatům, namotat na nohy a při utažení vést až k nekrózám, odumření, trvalým následkům, případně až úhynu.
Týká se to ale i dospělých ptáků, kteří - podobně jako se o tom mluví u mořských - můžou různé plastové předměty spolykat a ty jim pak působí potíže. Konkrétní výzkum o počtech ale nemáme k dispozici, dochází k tomu ale i ve vnitrozemí – tedy i v Česku.
Nejvážnějším globálním problémem je hromadění odpadu, myslí si Češi
Číst článek
Vědí ptáci o tom zachyceném plastu? Snaží se ho nějak zbavit?
Určitě se snaží zbavit jakéhokoli cizorodého předmětu, který se jim na tělo dostane. Otázkou je, zda jsou toho schopni, protože to není věc, na kterou jsou přizpůsobeni, nesetkávali se s tím během svého vývoje. V některých případech se jim to povede, v některých ovšem ne, a to může mít zásadní následky například v podobě znemožnění letu, což znamená, že se pták velmi rychle stává kořistí predátora.
Případně umírá hlady tak, jak to popsal fotograf z Ostravy?
Podle mého subjektivního názoru ten úhyn hlady nebude zas až tak častý, protože mnohem dřív takhle handicapovaného ptáka najde nějaký predátor a využije ho pro svoji potravu.
S jakými dalšími problémy se ptactvo v Česku potýká?
Tím největším problémem je v současnosti velmi intenzivní zemědělství a zemědělská praxe, která je neudržitelná, příliš orientovaná na produkci a zisk. Pro přírodu, včetně ptáků, už nezbývá prostor.
To ilustruje i fakt, že ptáků ze zemědělské krajiny ubylo v posledních 30 letech o třetinu. Máme tedy o třetinu méně ptáků, než na začátku 80. let. Alarmující je, že se rychlost úbytku zvýšila po našem vstupu do Evropské unie – společná zemědělská politika a nastavení zemědělských dotací je ta věc, která ptákům a celé zemědělské krajině neprospívá.
Recyklace jen oddaluje odvoz plastů na skládku, musíme se chovat střídmě, vyzývá chemik
Číst článek
Čili lze jednoznačně říct, že za úbytkem stojí činnost člověka?
Rozhodně.
Je to nějakým způsobem řešitelné? Třeba na příkladu skládek odpadů a ptactva? Může k tomu přispět i jednotlivec?
V zásadě je každý environmentální problém řešitelný, některé obtížněji, některé snáze. V případě skládek je to - v uvozovkách - jednoduché. Otázkou je, jestli se návodem budeme řídit. Pokud bychom plasty separovali a využívali je jakýmkoli jiným způsobem, aby se na skládky nedostávaly, celý problém tohoto typu, že se ptáci na skládkách zamotávají do sáčků, by zcela odpadl.
Mnohem lepší by ale bylo přejít na udržitelnější způsoby balení potravin, případně bezobalové prodeje a další možné způsoby, jak plasty v našem životě omezit.
A co se týče zemědělské politiky?
Tam je potřebná kompletní změna nastavení zemědělské politiky – státní a evropské, což je záležitost, které se dlouhodobě věnujeme a které se věnují i partnerské organizace BirdLife International. Otázka je, do jaké míry se podaří uspět v situaci, kdy na druhé straně stojí zájmy velkých zemědělských podniků.
