Jaký je srdeční rytmus největšího tvora planety? Vědci poprvé změřili velrybě ve volné přírodě EKG

Američtí vědci vůbec poprvé udělali EKG velrybě ve volné přírodě. Zaznamenali srdeční rytmus plejtváka obrovského, největšího tvora planety. Dorůstá do délky až třiceti metrů. Závěry týmu ze Stanfordovy univerzity publikoval odborný časopis americké akademie věd Proceedings. Až dosud zaznamenali činnost srdce tučňáků a velryb v zajetí.

Tento článek je více než rok starý.

Monterey (USA) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Elektrody upevnili vědci plejtvákovi pod levou ploutev

Elektrody upevnili vědci plejtvákovi pod levou ploutev | Foto: NOAA Photo Library | Zdroj: Wikimedia Commons

V týmu byl i biolog David Cade. „Z EKG se dozvíte řadu informací. Například o metabolismu a jeho reakci na stres nebo příjem potravy a taky o tom, jak vlastně tak obrovská zvířata mohou vůbec žít,“ vysvětlil s tím, že v zálivu Monterey v Kalifornii povedlo upevnit elektrody u levé ploutve plejtváka obrovského.

Vědci v Oceánii vypozorovali unikátní ‚delfíní adopci‘. Samice se ujala osiřelého mláděte velryby

Číst článek

Elektrody byly v přísavkách a celé zařízení bylo velké asi jako krabička na jídlo. K radosti vědců fungovalo a zaznamenalo překvapivé věci.

Vědci očekávali, že tep velrybího srdce je pomalejší v hloubce a rychlejší u hladiny, když se velryba vynořuje, aby se nadechla. Výsledky je ale překvapily. „Myslím, že nečekali, že tam bude tak extrémní propad, když se zvíře potápí do hloubky. A naopak, že frekvence se u hladiny o tolik zvýší,“ vysvětlil pro Radiožurnál odborník na kytovce Roman Vodička.

‚Převratné informace‘

„Nejsme ve fázi, kdy bychom mohli potvrdit v rámci dalších druhů případně u více jedinců,“ dodal. Stejně jako u lidí i u kytovců totiž musí být elektrody umístěné na specifických místech na těle, aby údaje byly směrodatné. „Je nutné se k tomu chovat trochu skepticky, ale jsou to určitě převratné informace z biologie a z chování velryb,“ upozornil.

Přesto jsou ale tato data velmi cenná. Podle Vodičky se podobný pokus ještě nepovedl ani u velryby Keporkak, o které mají vědci jinak mnoho poznatků. „Z hlediska kytovců je velmi málo relevantních informací,“ potvrdil.

Americký tým se teď chce zaměřit na EKG dalších kytovců, jako jsou plejtvák myšok, keporkak nebo plejtvák malý.

Patricie Strouhalová, hbe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme