Pletí je nejbezpečnější, doporučuje zahradník. Které květiny na zahradě nejvíce voní?
Květen je pro zahradníky nejvíce náročným měsícem – příroda na jaře nabízí ideální souhru podmínek, kdy všechno roste a dá se snadno upravit. A právě zahradníci se snaží stihnout všechno ve velice krátkém období. K nim patří – jak ostatně sám přiznává – zahradník a pedagog Eduard Chvosta. „Když na jaře zasadíme rostlinu, tak se ujímá lépe, než když ji zasadíme v létě. A to platí i o rostlinách, které na zahradě nechceme mít.“
Co je to vlastně plevel?
Je to asi jednoduše řečeno rostlina, kterou nechceme mít na místě, kde chceme mít jinou rostlinu. Za plevel můžeme považovat i rostliny kulturní, které zplaňují a rozmnožují se tam, kde si je zahradník nepřeje mít z nějakého estetického nebo jiného důvodu.
Co máme sázet, když chceme mít anglickou zahradu? Poslechněte si celý rozhovor s Eduardem Chvostou, zahradníkem a pedagogem Střední odborné školy Jarov
V naší školní botanické zahradě rostou rostliny, které běžně nevídáme, jako například orsej jarní. Máme jí poměrně hodně v trvalkách, a tak jsme vedli velkou rozpravu, jestli ji tam nechat, nebo nikoliv. Nechali jsme ji tam.
Osobně mám rád přírodě blízké zahrady, to znamená, že trochu ctím to, co příroda sama na nás nachystá. Takže orsej jarní tam zůstala, případně ji jenom můžeme někde redukovat, někde omezit. Ale chápu, že v některých kompozicích by orsej mohl potlačovat jiné rostliny, nemusel by splnit estetický požitek, který si zahradní architekt vymyslel.
Dá se boj s plevelem vyhrát?
Ne, je to neustálý boj, semenná banka v půdě je skoro nekonečná. Vždycky něco vyklíčí, vždycky odněkud něco přiletí, vždycky se někde něco rozmnoží. Takže je to každoroční práce, kterou neustále musíme pravidelně opakovat.
A čím ho ničit, aby zahrada zůstala zdravá? Aby zůstala bio?
Asi mě posluchači nebudou mít úplně rádi, ale myslím si, že nejlepším korektorem je naše vlastní ruka. To znamená pletí, které je nejbezpečnější a s nejmenší stopou za námi. A to platí i u veškeré ochrany rostlin.
Mechanická ochrana je asi to nejbezpečnější, co můžeme udělat bez nějakých velkých následků. Jenom ten, kdo to provádí, musí být dostatečně erudovaný, osvícený, vzdělaný, musí vědět, co chce od záhonu, kterou rostlinu tam nechat a kterou nenechat.
Zenový byt se saunou, zahradou a širokým oknem. Architekti ze studia Tvary ho vytvořili v paneláku
Číst článek
Voňavé květiny
Které jsou nejvoňavější květiny, které ve svých zahradách můžeme mít?
Oslní rozhodně hyacinty. Ty opravdu voní sladkou těžkou vůní. Teďka zvláště krásně voní kaliny. To jsou takové polostálé zelené druhy, které mají velké bílé květenství, výrazně voní sladkou vůní.
Ale potom začnou kvést dřišťály a možná si jich málo všímáme. Někdy mívají takové žluté květy. A vůně je taková na hranici. Často přemýšlím, jestli je to vůně, nebo už to není vůně. Je to takový zvláštní parfém.
Na co se soustředíte, když se díváte lidem za plot do zahrad. Co vám tam třeba chybí?
Samozřejmě koukám přes ploty a někdy možná až zbytečně kriticky, protože hodnotím, nakolik je zahrada sladěná, jestli je harmonická, nebo je kontrastní, anebo tam vyznívá kýč.
Zahrádkaření je dobré. Může to být způsob, jak upevnit vztah lidí k městu, navrhuje sociolog Gibas
Číst článek
A čeho je víc?
Nerad, ale musím být trochu skeptický. Bohužel v poslední době kýč trošku vládne. Možná to je způsobené tím, že trh nabízí obrovské možnosti materiálů třeba v podobě mulče – mramorové bílé kamínky, obarvené štěpky a kůry. A spoustu úžasných doplňků symbolizující zvířátka a další věci. A potom v sortimentu rostlin se dá vytvořit nebo napáchat obrovské škody.
Estetika má pevné zásady, které vycházejí z přírody, kombinace barev a textur mají pevné zásady, aby to způsobovalo libost nebo nějaký příjemný pocit. A dost často barvy jsou nakombinované příliš křiklavě, příliš okázale. Ono někdy méně je v požitku opravdu více.
Kde v Evropě najdeme nejkrásnější zahrady? A jaká by měla být typická česká zahrada? Poslechněte si celý rozhovor.