Extrémní vlny veder, sucho i lesní požáry. Loni bylo počasí v Evropě rekordní, ukazují studie
Loňské počasí v Evropě přineslo několik extrémů, které měly dlouhodobý negativní dopad na lidské zdraví i řadu oborů lidského konání. Kombinace extrémních vln veder a nedostatku srážek v součinnosti s dalšími faktory přinesly nejteplejší léto v Evropě v historii měření, extrémní sucho v třetině Evropy, druhé nejpustošivější požáry v přepočtu na spálenou plochu či nejnižší půdní vlhkost za 50 let.
Komplexní zprávu o dopadech změn klimatu tento týden zveřejnili vědci z projektu Evropské unie Copernicus. Vědci zmiňují, že zvyšující se extremita počasí odpovídá predikcím klimatických modelů. Na projektu se podílejí vědci z několika evropských pracovišť, v Česku jsou to odborníci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky-CzechGlobe. Podíleli se na kapitole o suchu a jeho dopadech včetně map.
Permafrost na Aljašce taje rychleji než dřív. Přesto ale mizí voda z krajiny, ztrácí se i jezera
Číst článek
„Od zimy do léta loni přetrvával ve většině Evropy nedostatek srážek. Společně s rekordními horkými vlnami to vedlo k extrémnímu suchu v třetině Evropy,“ připomněl v tiskové zprávě bioklimatolog Miroslav Trnka sucho, které sužovalo především Francii, Německo, Španělsko či Itálii.
Jeho socioekonomické dopady byly podle zprávy značné, přičemž kulminovalo ve vegetační sezoně mezi květnem až srpnem. Zemědělci neměli vodu pro závlahy, protože velké evropské řeky měly málo vody. V Pádské nížině tekla v korytě Pádu několik kilometrů od ústí do moře slaná voda do vnitrozemí místo toho, aby to bylo opačně. Výrazněji začalo pršet a sucho ustupovat až od září.
Globální monitoring půdní vlhkosti, který tým CzechGlobe provozuje, ukazuje, že sucho postihlo i nejvyšší evropská pohoří. Kvůli chybějícímu sněhu se snížila na počátku sezony odolnost vůči suchu, což spolu s nižšími srážkami a extrémními teplotami vyústilo v masivní sucho, které dramaticky postihlo celé povodí i tak velké řeky, jako je Rýn.
Podle zprávy mělo loni 63 procent evropských řek podprůměrné průtoky. Kvůli tomu byla zasažena energetika, například francouzské jaderné elektrárny neměly dostatek vody k chlazení. Na několik měsíců musela být zastavena nákladní lodní doprava na Rýně a dalších řekách. Česko se negativním dopadům sucha až na svoji nejzápadnější část vyhnulo.
Z komplexní zprávy vyčnívá několik rekordních údajů. Loňské léto bylo v Evropě dosud nejteplejší. Průměrná teplota byla o 1,4 stupně výše, než činí průměr za roky 1991 až 2020. Celý rok byl teplejší o 0,9 stupně, což z něj činí druhý nejteplejší rok, přičemž nad průměrem bylo posledních osm let. V Česku byl loňský rok pátý nejteplejší.
Máme za sebou šestou nejteplejší zimu za posledních 248 let. Musíme se na to adaptovat, říká ekoložka
Číst článek
Velmi teplá byla i jezera a výraznou anomálii vykazovalo i Středozemní moře. Jen za poslední dekádu se průměrná teplota evropských jezer zvýšila o tři desetiny stupně. Vysoké teploty a slabé srážky měly vliv i na sněhovou pokrývku a podobu ledovců.
Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou se snížil proti průměru o 20 dnů, v některých lokalitách až o 50 dnů. Alpské ledovce tály extrémně rychle, průměrný ledovcový příkrov se snížil o 3,5 metru. Uplynulý rok tak pokračoval v trendu posledních dekád, v nichž se teploty vzduchu neustále zvyšují a přichází více extrémů.
Projekt Copernicus vznikl v roce 2014 a je koordinovaný Evropskou komisí ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou. Slouží pro dálkový průzkum země a zaměřuje se na sledování a pochopení změn klimatu.
