‚Už je nezachráníme.‘ Lesníci musí kvůli suchu na jižní Moravě pokácet i některé duby a buky

Lesníkům z jižní Moravy už usychají i dříve odolné duby a buky. Kvůli suchu posledních let stromy nerostou, mají krátké větve a předčasně shazují listí. Část z nich musí lesníci odtěžit, protože se je už nepodaří zachránit.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kvůli suchu stromy usychají a předčasně shazují listí. | Foto: Free-Photos | Zdroj: Pixabay | CC0 Public domain,©

„Toto je zhruba 90letý porost. S těmito doubravami by se dalo ještě hospodařit klidně dalších 40 nebo 50 let, ale vidíme, že některé stromy už značně prosychají,“ popisuje pro Český rozhlas Brno lesník Ivo Březina.

Přehrát

00:00 / 00:00

Už je nezachráníme, popisuje lesník. Na jižní Moravě schnou odolné duby a buky. Natáčel Petr Tichý

Koruny listnatých stromů, zejména dubů, jsou na severu od Brna značně prořídlé. „Strom není schopen osmotickým tlakem dostat vodu do horních pater, takže strom postupně redukuje svou korunu,“ vysvětluje.

Jeden z dubů už nemá téměř žádné větve a některé jsou dlouhé jen zhruba metr nebo metr a půl, strom se jen tyčí do výšky. „Postupně prosychají, u některých už vidíme jen spodní větve, a potom uschnou jako tento vzadu, kdy už celý kmen odumřel,“ dodává Březina.

A spousta kmenů kolem má na sobě červenou tečku. „To už jsou důsledky. U těchto stromů už víme, že je nezachráníme, že budou prosychat, takže jdeme už do obnovy. Nebudeme čekat, až nám úplně uschnou, v rámci hospodářského plánu to jen uspíšíme, vytěžíme a zpeněžíme,“ podotýká.

Nové druhy stromů

Usychající stromy by mohly nahradit jiné druhy. „Samozřejmě je potřeba mluvit o dřevinách, které jsme opomíjeli. V dnešní době se velmi dobře projevuje například habr obecný, je potřeba zmínit i břízu nebo osiku,“ vyjmenovává.

Zvířata se nestíhají přizpůsobovat změnám klimatu, některé druhy vyhynou, tvrdí studie

Číst článek

Nedostatek vody se podle lesníků i bioklimatologů projevuje až po delších epizodách sucha. „Zvláště u lesů se dá hovořit o tom, že se dopady sucha načítají, že se kumulují. Lesnictví není zemědělství o většině jednoletých nebo víceletých plodin, lesnictví je mnohaletý generační porost. Pokud přijde epizoda sucha, tak rok po roku je ten dopad větší,“ popisuje Zdeněk Žalud z projektu Intersucho.

Duby a další listnaté dřeviny schnou podle vlastníků lesů na celém území jižní Moravy. Například na Znojemsku ale ve velkém zatím listnaté stromy kácet nebudou.

„Přednostně musíme kácet kalamitní škůdce, což je lýkožrout smrkový, tedy kůrovec. Tudíž se víceméně kácí jehličnaté stromy,“ doplňuje Ondřej Benešovský, lesník Městských lesů Znojmo.

Lesníci se spolu s jihomoravským odborem životního prostředí shodují, že by lesům prospělo pěstování druhově i věkově bohatších porostů. V dalších letech by se proto na některých místech mohla skladba lesa zcela proměnit.

Petr Tichý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme