Klimatolog: Studie neříká, že za povodně v Německu může změna klimatu, ale přispěla k intenzitě srážek
Oteplování způsobené člověkem přispělo k tomu, že deště a záplavy, které v červenci zasáhly Německo a další země, byly intenzivnější. To jsou závěry studie skupiny World Wheather Attribution a Evropské klimatické nadace. Jak Radiožurnálu řekl klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu, v zásadě to tak potvrzuje nedávnou zprávu Mezivládního panelu pro změny klimatu, z níž vyplývá, že pravděpodobnost těchto událostí poroste.
V souvislosti s rozsáhlou zprávou panelu už jste mluvil o tom, že se blíží bod zlomu. Aktuální studie to tedy potvrzuje? Jaké závěry vás zaujaly?
Aktuální studie v podstatě říká, že se zvyšuje pravděpodobnost intenzity, délky a množství srážek. Ukazuje to na příkladu německých povodní. Není tam tak jednoznačný závěr, že povodeň byla způsobena změnou klimatu, ale změna klimatu přispěla k tomu, že srážky tam byly intenzivnější a větší.
Poslechněte si rozhovor Karolíny Koubové s klimatologem Radim Tolaszem o intenzivních srážkách a povodních
A v zásadě to potvrzuje to, co vydal IPCC (Mezivládní panel pro změny klimatu, který působí při OSN – pozn. red.) před 14 dny, kdy říkal, že pravděpodobnosti těchto událostí se budou zvyšovat. Vznikala v době, kdy o povodních v Německu ještě nikdo nevěděl, protože ta zpráva sice vyšla v srpnu, ale byla uzavřena v lednu letošního roku. To znamená, že německé povodně na zprávu IPCC neměly žádný vliv.
Byl bych ještě opatrnější v jedné věci, když se podíváte na poslední studii, kterou jste citovala, tak tam je mapa rozložení srážek během německé povodně 13. a 14. července letošního roku. Když si vytáhnete odněkud - nebo pamětníci si vzpomenou - na rozložení srážek v roce 2002 v Čechách, kdy byly velké povodně na Vltavě a na Labi, tak srážky u nás byly intenzivnější, déle trvající a pravděpodobně napadlo více vody. Takže nemůžeme hodnotit německou povodeň jako něco zcela bezprecedentního.
U povodní nesmíme zapomínat na to, že je ještě důležité, kam voda spadne. V okamžiku, kdy spadne do nějakého plochého povodí, tak způsobí méně škod než například v okolí řeky Aary, která je úzká, jde o úzké zaříznuté údolí a voda neměla kam odtéct. Takže nechci snižovat význam té povodně, ale nesmíme být úplně jednoznační, že za to může klimatická změna nebo extrémní množství srážek. Vždycky u povodní je třeba se dívat i na to, kam voda může, nebo nemůže odtékat a proč.
Na co se tedy máme připravit v České republice? V úterý meteorologové hlásí z Krkonoš extrémně vydatný déšť. Jsme tu takzvaně v závětří, nebo už můžeme pozorovat, že by se vydatnější srážky a především následné nebezpečí třeba horších záplav dostaly i sem?
Známe to, není to pro Českou republiku nic nového, protože jsem citoval rok 2002 a můžu citovat ještě další roky – 2009, 2010, 2012, 2014 -, kdy se v České republice vyskytovaly velké povodně z intenzivních buď déletrvajících, nebo přívalových srážek. Takže nás to nemůže překvapovat.
Pět klimatických scénářů: Zemi čekají nenávratné změny, pouze jeden může naplnit Pařížskou dohodu
Číst článek
Měli bychom se zamýšlet nad tím, že pokud vědci říkají, že můžeme očekávat vyšší intenzity a úhrny – a v té studii je dokonce uváděno o kolik procent v dlouhodobých průměrech -, tak bychom měli být nervóznější, protože taková povodeň z roku 2002, kdyby se zopakovala a byla ještě o něco málo vyšší, než byla v roce 2002, tak i ty problémy, které bychom řešili, by byly samozřejmě větší.
Klimatologie jako taková není o jednotlivých konkrétních událostech například o dnešní srážce v Krkonoších, ale sledujeme dlouhodobé trendy a vývoj intenzit v posledních desetiletích. A tam právě vědci, kteří se tím zabývají přisuzováním nebo připočítáváním příčin změně klimatu, jsou si jistější, že změna klimatu za srážkové extrémy zcela jednoznačně může, nebo že je zvyšuje.
Stejné jistoty dávají vědci z Ameriky, pokud jde například o hurikány nebo silné bouře. To není nic, co by se týkalo jenom Evropy. Týká se to v podstatě celé zeměkoule.
