Povodně jako na Olomoucku hrozí i na Šumavě. Jde o univerzální problém české krajiny, říká biolog

V noci z neděle na pondělí zasáhly oblasti Uničovsko a Šumpersko v Olomouckém kraji lokální bleskové povodně, při kterých zemřela jedna žena. „Nad těmi lesy došlo ke kondenzaci vlhkého vzduchu s teplým vzduchem, který vznikl nad odlesněnou krajinou“ vysvětluje biolog a pedagog Vysoké školy ekonomické Oldřich Syrovátka v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.

Rozhovor Uničov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé následky záplav přirovnávali k apokalypse | Foto: Luděk Peřina | Zdroj: ČTK

Dokázal byste popsat, co se na Uničovsku a Šumpersku stalo?
Domnívám se, že nad těmi lesy došlo ke kondenzaci vlhkého vzduchu s teplým vzduchem, který vznikl nad odlesněnou krajinou. Pravděpodobně došlo k nešťastné události, že ten teplý vzduch z olomouckých nížin se dostal do kontaktu s tím vlhkým nad kopci. Krajina je tam opravdu pěkná, drsná, je tam hodně mezí.

Dalo se tomu zabránit?
Dalo by se tomu zabránit, když by se ta zemědělská krajina trošku zavodnila. V těch kopcích se s tím dá opravdu těžko něco dělat, je tam obrovská svažitost a když ta voda spadne, tak prostě odteče těmi údolími.

Oldřich Syrovátka

Biolog a zoolog RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc., je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze (1977) a jeho odborný zájem se zaměřuje zejména na environmentální problematiku, filozofický rozměr člověka a jeho vztah k okolí. Do roku 2002 pracoval v Entomologickém ústavu AV ČR, nejprve jako aspirant, později jako vědecký pracovník. Krátce spolupracoval s CHKO Blanský les a od roku 2002 působí na Fakultě managementu VŠE v Jindřichově Hradci.

Můžou takové povodně vznikat i například ze špatně upravené přírody?
Ano, velkým problémem odtamtud nedalekých míst je to, že jsou všechna prameniště odvodněná. Když se podíváte do zemědělského webu LPIS, tak zjistíte, že opravdu všude v těch kopcích jsou drenáže. To znamená, že když neprší, tak je tam sucho a když zaprší, tak to letí těmi trubkami. Navíc můžeme hovořit o velmi omezené drsnosti krajiny, což znamená, že tam jsou táhlé svahy. Buď tam jsou louky bez nějaké mezičky, nebo tam jsou poměrně velká pole. Chybí tam protiodtoková opatření, kterých známe desítky.

Tam, kde by to šlo, tak bych řešil komplexní pozemkové úpravy s hlavním důrazem na systémovou stabilizaci odtokových poměrů.

Když bychom to převedli do konkrétních příkladů, jedná se tedy o stavby tůněk nebo mokřadů?
Mokřady a tůňky jsou samozřejmě moc hezké, měla by to být součást revitalizace malých vodních toků, protože ty jsou také většinou regulované. I tam by se ten odtok podařilo zbrzdit. Ale hlavně to jsou mezičky, obnovené cesty, skupiny stromů. Nemají to být svodné příkopy, ale například zasakovací průlehy podél cest. Velice by pomohly i různé prvky agrolesnictví, rychle rostoucí dřeviny nebo větrolamy, třeba v na Plzeňsku mají víceřadou alej a prostředkem jde cesta.

Ono se ví, co by se mělo. Chtělo by to velice důsledně omezovat velikosti polí. Sice je maximum 30 hektarů, ale statkáři to dělají stejně čistě formálně. Dají tam třeba travnatý pás, ale poté tam je opět zase všude kukuřice a řepka. Musí se to důsledně vést po vrstevnici a přerušovat ty dráhy soustředěného odtoku.

Přívalové deště na Olomoucku uvěznily desítky lidí v domech a automobilech. Jeden člověk zemřel

Číst článek

Myslíte, že je to problém pouze dané oblasti, nebo celé České republiky?
Je to univerzální problém české zemědělské krajiny. Je to problém celé České republiky. Takové povodně můžou nastat pod Šumavou, ale dokonce i na Šumavě v tom bezlesí, kde jsou v tuto chvíli rozsáhlé pastviny a louky. I tam totiž dosud přežívá podzemní drenáž. Buď ta voda letí, nebo když nebude pršet, tak v té horní Vltavě nebude voda pro vodáky.

Kdo by měl nést zodpovědnost za úpravu krajiny?
Jednak zemědělci, vlastníci pozemků. Ti totiž tímto přicházejí o kvalitní půdu, když jim tam zaprší, tak ta eroze tu půdu odnáší. A hlavně obce samy mohou požádat o komplexní pozemkové úpravy, kde by se provedlo něco důsledně, aby se ty odtokové poměry stabilizovaly. Nesmí se to ale dělat formálně. Obec by si měla sehnat někoho, kdo by jim tam řekl, co je tam skutečně špatně, kdo by udělal poctivou analýzu a nasměroval je, jak si o pozemkové úpravy požádat. Je to ale běh na velmi dlouho trať. Kdyby měla nějaká obec zájem, já se klidně nabídnu.

Povodně v Olomouckém kraji

Prudký přívalový déšť způsobila studená zvlněná fronta, která přinesla do Česka vlhkost. „Konkrétně na Šumpersku došlo k takzvanému train efektu, čili ke zřetězení bouřek. Jedna bouřka přecházela za druhou nad stále stejnou oblastí, takže se tam nakumuluje celkové množství vody,“ řekl hydrolog z Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka pro Radiožurnál.

Takovou situaci přirovnal k povodním v roce 2009 v Novém Jičíně. Připustil zároveň, že se střídají období, kdy prší relativně méně a kdy relativně více. „Zatímco přelom let osmdesátých a devadesátých byl na srážky sušší, následovalo poté období zhruba dvaceti let, kdy pršelo podstatně více. Od roku 2014 ale máme opět sušší období. Vždy se však nějaké přívalové deště vyskytnou,“ uvedl hydrolog.

Vít Kubant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme