Nová síť měřicích stanic zpřesní předpověď rizika přírodních požárů. Klíčové ale nadále budou výstrahy
Vědci rozmisťují v českých lesích nové měřicí stanice upozorňující na zvýšené riziko požárů. Celkem jich v projektu Firerisk má fungovat víc než sto. Měří vlhkost půdy, vegetace i palivového dřeva. S pomocí získaných informací můžou badatelé zpřesnit předpovědi rizika požárů, které dnes dělají na týden dopředu. Jednu stanici jim už ale stačil sežehnout oheň v Českém Švýcarsku.
„Poslední data ze stanice jsme dostali 26. července a potom už se neozvala,“ objasňuje profesor Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Czechglobe, který vede projekt Firerisk a mimo jiné i související monitoring sucha s názvem Intersucho. Posléze ohořelé zařízení našli pracovníci NP České Švýcarsko. Zbyly jen kovové díly.
„Obě naše stanice v Českém Švýcarsku ukázaly, že krátce před požárem klesla vlhkost k velmi nízkým hodnotám,“ podotýká Trnka, ale upozorňuje, že nejpříhodnější podmínky pro požár podle čidel panovaly už o týden dřív.
České Švýcarsko se z požáru rychle vzpamatuje. Popel je minerální hnojivo, říká geobotanik
Číst článek
Vědcům se tak potvrzuje, že pro 105 nových stanic vybrali vhodné lokality, kde opravdu hrozí významné požáry vegetace. Vedle Národních parků jako jsou České Švýcarsko či Podyjí podle Trnky nebezpečí sílí zejména v okolí Prahy a Brna, kde do lesů rozmístili vyšší počet stanic.
„Víme, že okolí Prahy a Brna do budoucna patří mezi místa, která klimatická změna z pohledu požárního počasí změní skoro nejvíc. Budou jednou z nejvhodnějších podmínek pro výskyt požárů vegetace,“ upozorňuje Trnka mimo jiné s ohledem na rizika znečištění ovzduší kolem aglomerací v době letních veder.
„V místě takového požáru pak v noci, kdy se ochladí, nemůžete větrat. Poznatky mimo jiné ze Spojených států ukazují, že velkou část škod páchaných požáry, netvoří jen shořelé budovy a majetek, oběti na životech a zranění ale také míra znečištění ovzduší. V případě vysokých teplot si často obyvatelé i několik desítek kilometrů daleko stěžují, že celé týdny nemohou otevřít okna.“
Riziko požárů badatelé vyhodnocují podle takzvaného požárního počasí. Jde o kombinaci faktorů jako jsou vlhkost vzduchu a půdy, rychlost větru a teplota. U vegetačních požárů ale také hraje důležitou roli, kolik rostliny obsahují vody.
Na tento údaj se právě zaměřuje nová síť stanic. Na jednu z nich můžete narazit ve svažitém listnatém lese nad Brněnskou přehradou. Vedle čidel na měření půdní a vegetační vlhkosti disponuje i dendrometry, které měří, jak se mění obvod kmene.
Stanice posílá data do cloudu
„Možná veverka, možná kuna nebo se uvolnila nějaká větev. Možná tudy šel nějaký houbař, který uklouznul a chytil se drátu,“ přemítá Matěj Orság z ústavu Czechglobe, který tady stanici instaloval a teď sem přijel opravit dendrometr shozený z dubového kmene. Srdcem celého zařízení je kovový sloupek zaražený do země s dataloggerem a anténou, od kterého vedou plastové husí krky s kabely k okolním senzorům.
Jak chránit lesy před požáry i kůrovcem? ,Přestaňme pěstovat stromy v monokulturách,‘ radí odborník
Číst článek
Stanice sbírá data každou půl hodinu a posílá je dvakrát denně do cloudového úložiště. Výzkumníci tak relativně rychle zjistí, pokud je něco v nepořádku. Baterie by měla vydržet nejméně dva roky. Hodnota stanice je zhruba 100 tisíc korun.
„Celek nám dává informaci o tom, jaké jsou podmínky vlhkosti v půdě i dřevě ale i o mikroklimatu celého podrostu,“ objasňuje Orság a ukazuje na dvojici čidel tvořených dřívky, které napovídají jak na tom je palivové dřevo kolem.
„Je to kulatinka z kalifornské borovice o rozměrech 1,3 cm x 50 cm. Uvnitř jsou dvě tenké nerezové elektrody. Pomocí nich se dá kontinuálně měřit vlhkost dřívka, které periodicky vysychá a vlhne v závislosti na okolních podmínkách,“ vysvětluje Orság
V době naší návštěvy bylo po dešti a dřívko hlásilo vlhkost 60 procent. Stejný senzor v Českém Švýcarsku před požárem hlásil 5-10 procent. Síť těchto stanic by měla brzy mapovat mikroklima v lesích po celém Česku.
Mapa přístupná na webu
Matěj Orság spolu s kolegy v těchto dnech instaluje poslední sérii stanic na neobsazené lokality v Národním parku Šumava, Jeseníkách a Jižní Moravě: „Není to jen moje úsilí. S polovinou těch stanic nám pomohli kolegové z institutu IFER, kteří mají doinstalovat stanice na šest lokalit v severních Čechách,“ doplňuje Orság.
Soutěsky v Hřensku nejsou bezpečné, hrozí v nich zřícení skal i stromů, které poničil oheň
Číst článek
Až budou všechny stanice rozmístěny, může z nich začít těžit systém predikce požárů na sedm dní dopředu v jednotlivých katastrálních územích, která jsou veřejně přístupná na webu firerisk.cz.
„Naše mapa je interaktivní. Ve chvíli, kdy kliknu na daný katastr, tak zobrazí barevně označené klíčové parametry požárního rizika pro dané území a dostanu i hodinové rozlišení. Vysoké požární riziko totiž zřídka trvá déle než několik hodin během daného dne,“ podotýká Miroslav Trnka.
Dosud se systém zakládal na datech z relativně husté sítě meteorologických stanic Českého hydrometeorologického ústavu, která má ovšem své limity. „Většinou měří ve standardních podmínkách nad travnatými povrchy.
Nejsou v lesích, kde panuje trochu jiné mikroklima,“ připomíná meteorolog Martin Možný z ČHMÚ s tím, že teď by v rámci monitorování požárního rizika měly oba systémy spojit síly.
Nutné je sledovat výstrahy
Monitoring ovšem bude k ničemu, pokud ho nebudou brát lidé v potaz. Většina přírodních požárů (více než 90%) vzniká vinou člověka v důsledku nedbalosti či úmyslného založení. Systém předpovědí na několik dní dopředu by tak měl sloužit hasičům, lesníkům, zemědělcům, samosprávám ale třeba i pořadatelům letních táborů.
S ohledem na postupující změnu klimatu je podle vědeckých analýz jasné, že riziko vegetačních požárů bude sílit: „Počet dnů s vhodným požárním počasím nejen, že poroste. On už poměrně výrazně vrostl v uplynulých 60 letech“ upozorňuje profesor Trnka.
„Sledujeme nárůst větších přírodních požárů nejen v Česku. Letos i loni jsme je viděli v Rakousku. Pozorujeme narůstající plochy požárů v některých oblastech celého mírného pásu. Požáry do přírody patří,“ říká Trnka.
Pokutu musí zaplatit tři lidé, kteří si během hašení lesního požáru rozdělali oheň v Českém Švýcarsku
Číst článek
„Často jsou příčiny jejich nárůstu komplikovanější než pouhé konstatování, že dochází ke změně klimatu. Ale na našem území můžeme směle říct, že klimatické trendy a vyšší počet dnů, který je důsledkem klimatických trendů, skutečně nachází odraz v počtu výjezdů hasičů k požárům vegetace,“ vysvětluje bioklimatolog.
Podle Martina Možného můžou předpovědi a související systém výstrah vést k opatřením, která nebezpečí zapálení vegetace zmenší: „Varovné systémy slouží státní správě, která může například vyhlásit zákaz vstupu do lesů nebo zakázat pálení dřeva v určitém období. Je to velmi důležité.
„V zahraničí třeba v případě vysokého rizika požáru omezují vstupy do Národních parků. Víme, že ČHMÚ varoval před nebezpečím požáru v Českém Švýcarsku týden předtím, než začalo hořet. Vstup tam omezen nebyl a vidíme, co se může stát,“ podotýká Možný.
Monitorování požárního rizika ale také může vést k preventivním zásahům v krajině. Častější výskyt velkých požárů i to jak velké budou, podle Miroslava Trnky máme ve svých rukou navzdory tomu, že klimatická změna požárům přeje.
„Klíčová je prevence. V případě, že už hasím požár, tak jsem většinou postaven do nějakého terénu s jistým množstvím prostředků a možností se zachytit třeba o nějakou cestu, holoseč či jiný typ vegetace,“ vysvětluje.
„Ale ve chvíli, kdy v krajině hospodařím cíleně tak, abych si takové překážky vytvářel, tak se dramaticky zvyšuje šance, že pak požár lokalizuju bez extrémního nasazení zdrojů. Zkušenost z USA ukazuje, že každý dolar vynaložený na prevenci se násobně vrátí v tom, že nemusím tolik platit za jednotlivé požární zásahy,“ uzavírá bioklimatolog.
