Menší požáry prospívají klimatu, zjistili vědci. Mění chemické složení půdy a udrží v ní uhlík

Při velkých požárech uniká do atmosféry velké množství skleníkových plynů. Naopak malé požáry ale přírodě prospívají. Z nové studie plyne, že na rašelinných půdách se díky nim vytvoří krusta, která brání emisím.

Laboratoř Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mírné ohně rašelinu pročistí a posílí její odolnost, tvrdí autoři nové studie. Ilustrační foto | Foto: HZS Libereckého kraje | Zdroj: Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje

Rašeliniště jsou klíčovými zásobárnami uhlíku na světě. I když pokrývají jen 3 procenta zemského povrchu, je v nich uskladněn srovnatelný objem uhlíku jako ve všech rostlinách na planetě. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý pořad Martiny Maškové

Při velkých požárech z rašelinišť uniká hodně uhlíku do atmosféry a mění se tak její složení. To se stalo nedávno například v pralesech Indonésie, kde hořely stromy i rašelina.

„Uvolněné množství oxidu uhličitého odpovídalo desítkám procent CO2, který vypustíme spalováním uhlí, ropy a zemního plynu za celý rok,“ upozorňuje odborník na životní prostředí Vojtěch Kotecký. 

Nová studie v časopise Global Change Biology se zaměřila naopak na mírné požáry, k nimž v krajině dochází už po tisíciletí. Ověřila, že takové menší incidenty přírodě spíš prospívají. „To je situace, kdy požár jen prolétne krajinou, spálí suchou vegetaci, která je na rašeliništi od loňského roku, a nezanechá za sebou velké následky,“ vysvětluje biolog. 

Mírné ohně rašelinu pročistí a posílí její odolnost. Autoři studie zjistili, že to platí pro různé oblasti světa, od severských ekosystémů až po tropy, a to i v dobách velkého sucha.

„Když se sečte bilance za několik let nazpět, zjišťujeme, že požár vedl ke snížení množství uhlíku, které se z rašeliniště uvolňuje,“ vysvětluje Kotecký.

Jako zkaramelizovaný cukr

Jedním z důvodů očistného účinku malých požárů je, že mění chemické složení rašeliny a činí ji tak odolnější vůči rozkladu. Oheň vyvolá chemické reakce, v jejichž důsledku uhlík zůstane uložen v půdě. 

Spoluator studie profesor Neal Flanagan to přirovnává k efektu při výrobě pochoutky creme brulée. Cukrář nechá zkaramelizovat třtinový cukr a dezert v té chvíli pokryje tenká krusta. 

Druhý důvod, proč jsou mírné ohně prospěšné, je, že ničí houby a mikroby, které přispívají k rozkladu půdy v rašeliništích. 

Rašeliniště dokážou také zadržet vodu v krajině. Zachytávají deště a vodu pomalu vypouštějí do krajiny. V řadě zemí světa se proto rašeliniště obnovují. Na našem území se to děje například v Krušných horách.  

Klima se měnilo vždy, ale nikdy globálně. Kdyby nebylo člověka, změna neprobíhá, říká klimatolog

Číst článek

„Pomáhají chránit před suchem i před povodněmi. Když začne hodně pršet, velká část vody se zadrží v rašeliništi a neodteče na vesnice a města v údolí,“ vysvětluje Kotecký. V Británii obnovu rašelinišť podle něj dokonce platí vodárenské společnosti. Vědí, že dokáže zadržet dešťovou vodu třeba dva roky.  

„Čistě komerčně je pro ně výhodné, že nahoře v povodí mají uchované rašeliniště, které jim bude vydávat kvalitní čistou vodu soustavně, a že nebudou muset řešit nedostatek vody v suchém období,“ vysvětluje Kotecký.

Proč se někdy nehodí sázet stromy? A jak původní obyvatelé jižní a severní Ameriky ovlivnili přírodu, ve které žili? Poslechněte si záznam celého pořadu.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme