Rostliny začínají růst dříve, to znamená větší nároky na vodu v půdě, později bude chybět, říká klimatolog
Teploměry v Praze v pátek ukazovaly o dvanáct teplotních stupňů více, než je dlouhodobý lednový průměr. A rostliny, které dříve přes zimu zamrzly, nyní v nižších polohách rostou bez přerušení. „Problém je, že vegetace začíná dříve čerpat vodu z půdy. Ta pak může v průběhu jara a léta začít v krajině chybět,“ vysvětluje Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky.
Podle přírodovědce Jakuba Hrušky můžeme už nyní registrovat ukazatele, které naznačují, že nás čeká další nebývale suchý rok. Vnímáte to také tak?
Pokud to vezmu z meteorologického pohledu, tak je nedostatek sněhových srážek nepříjemný. Sníh má totiž během tání v březnu a dubnu dosycovat půdu, z které pak počínající vegetace čerpá vláhu.
Jestli se během zimy objevují častější teplé vlny jako teď v únoru, tak rostliny začínají růst dříve. To znamená větší nároky na vodu v půdě. Pokud pak nepřijdou vydatné srážky začátkem jara, tak je šance na brzká sucha celkem velká.
Profesor Hruška ve svém textu poukazoval na celkovou změnu podoby zimy a začátku jara. Ta vede k častějším suchům, což se s ohledem na klimatickou změnu stává velkým rizikem do budoucna.
Jestli bude letos nebývale suchý rok, bych si rozhodně nedovolil tvrdit, jelikož může klidně přijít vlhké jaro a žádný problém být nemusí. Jde o poukázání na dlouhodobé trendy a na to, že letošní rok zatím začíná delší suchou periodou.
Jaké jevy napovídají, že bude sucho? A jaké jevy se v tomto smyslu vyplatí sledovat?
Prvně to jsou meteorologické veličiny. Tedy kolik napadlo sněhu, anebo jestli není dlouhodobější deficit srážek. Během jara a léta samozřejmě hraje velkou roli teplota vzduchu, která vypařuje vodu z půdy. Pokud jsou teploty nadprůměrně vysoké, tak i výpar z krajiny je vyšší a ta se rychleji vysušuje.
Dalším ukazatelem je například kondice vegetace, která napovídá o tom, jestli je na tom lépe nebo hůře než obvykle. To sledujeme v rámci projektu Intersucho během vegetační sezóny a využíváme k tomu satelitní snímky.
S tím souvisí i sledování vývoje fenologických fází (nauka o životních projevech rostlin v závislosti na změnách počasí, poznámka red.). Pokud začíná rašení či nastupují první květy dříve než je obvyklé, tak i déle čerpají vodu z půdy a ta může později chybět.
Vědci objevili protilátku blokující všechny známé varianty koronaviru. Účinek by mohl být okamžitý
Číst článek
Teploměry v Praze v pátek ukazovaly 10°C, tedy o dvanáct teplotních stupňů více, než je dlouhodobý lednový průměr. Znamená to, že lze nadprůměrně vysoké teploty očekávat i v průběhu roku?
Takto na to nelze vůbec pohlížet. Typickým projevem počasí je variabilita a tedy i střídání nadprůměrných a podprůměrných teplotních epizod. I během zimy jsme zažili chladnější a teplejší dny.
A to platí i pro zbytek roku, kdy se budou tato obdoní střídat. Rozhodující ale je, kterých epizod bude více a jak budou intenzivní. Celkově je nutné sledovat dlouhodobé trendy a ne se zabývat konkrétními dny.
Podle Jakuba Hrušky vegetace, která dříve přes zimu zmrzla a vyrašila znovu až na jaře, přežívá dnes v nižších polohách celou zimu. V parcích a na zahradách můžeme už nyní vidět rozkvetlé květy. Jak to přispívá k prohlubování sucha?
Problém je, že vegetace začíná dříve čerpat vodu z půdy. Ta pak může v průběhu jara a léta začít v krajině chybět. Pokud nepřijdou nadprůměrné srážky a voda se nedoplní.
Zapadá to, čeho jsme svědky, do trendu globální klimatické změny?
Bohužel ano. Zima jako taková se za posledních 60 let oteplila o 2,2°C, prosinec s lednem dokonce o 2,6°C. Únor se otepluje také, ale podstatně méně a stále to není statisticky významná změna.
Pozorujeme i klesající trendy v množství sněhu, zimní sezóna se zkracuje také. Na to reaguje i příroda, kdy vegetační sezóna začíná prokazatelně rychleji.
Nedávno jsme informovali o problémech se suchem ve Francii. Jaké oblasti v Evropě se podle vás letos budou potýkat s nedostatkem vláhy nejvíce?
To je závislé na meteorologických podmínkách v konkrétních oblastech a nejde to dopředu predikovat. Tradičně se s nedostatkem vody potýká většinou Středomoří.
Sibiřská zima dokonale zachovala mumii medvědice skoro 3500 let. Pitva ukázala, že se neliší od dnešních
Číst článek
Sucho v hloubce do jednoho metru pozorujeme kromě Francie také v Británii, Itálii, Španělsku nebo na Balkáně a v Turecku. Změnit se to samozřejmě může, pokud přijde nějaká srážkově bohatá epizoda. To se ale dá předpovědět maximálně deset dní dopředu, ne déle.
Jaké jsou dlouhodobé dopady sucha na českou krajinu? Jak bude na pohled vypadat letos v létě?
Česká krajina se častěji vysušuje, to se pak projevuje například nižšími výnosy některých hospodářských plodin. Dále roste i riziko přírodních lesních požárů, a to už na začátku jara. Zažili jsme to například v minulém roce, kdy už v březnu bylo rekordní množství požárů.
A pak nás postihl velký lesní požár v NP České Švýcarsko. Předchozí velký požár byl v Bzenci 2012 a ten také nastal během dlouhodobé sucha. Nikdo, ale nedokáže říct, jak bude vypadat letošní sucho. Záleží na počasí a jeho předpověď má své limity.
A jaké budou dopady na zemědělství? Už nyní se potýkáme s nezvykle vysokými cenami potravin. Může být sucho jedním z faktorů, který situaci ještě zhorší?
Sucho má negativní dopady na výnosy zemědělských plodin, a pokud je něčeho málo, tak prostě cena dané komodity roste.
