Divokým koním na Znojemsku se narodilo první hříbě. Podyjí jich během jara očekává až osm dalších

První hříbě, jež přišlo na svět tento týden, rozšířilo stádo divokých koní, kteří už skoro rok spásají pastviny v národním parku Podyjí na Znojemsku. Správa národního parku to v pátek uvedla na svém webu. Březí jsou ale všechny klisny, v brzké době se čekají další přírůstky.

Znojmo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na Znojemsku se narodilo hříbě divokého koně. | Foto: Národní park Podyjí | Zdroj: Facebook

V Podyjí je ve dvou stádech 11 divokých koní z anglického Exmooru, přirozeně udržují 70 hektarů pastvin, chrání je před zarůstáním. Šest koní ochranáři vypustili na pastvinu v Mašovicích, dalších pět na pastvinu v Havraníkách. Ve stádu je vždy jeden hřebec.

Ochránci přírody odchytli do klece v Beskydech medvěda, dostal telemetrický obojek

Číst článek

„Hříbě přišlo na svět jedenáct měsíců po příjezdu divokých koní do Podyjí. Na Havranické vřesoviště vyběhli loni 10. května,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která pastvu divokých koní v národním parku Podyjí zajišťuje.

Divocí koně jsou na pastvinách celoročně a bez přikrmování. U hřebení člověk neasistuje. Na svět by letos na jaře mohlo přijít až devět hříbat.

„Koně nyní ale potřebují opravdu klid a očekávaná mláďata se potřebují adaptovat. Chtěli bychom poprosit návštěvníky, aby nevstupovali ke koním do ohrad a nepřibližovali se k nim,“ uvedla Marta Kotecká ze společnosti Beleco, která má projekt na starosti.

Návrat vegetace

Úkolem zvířat je spásat místní vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak místa zarostla. Díky tomu letos na jaře u Havraníků rozkvetly rozsáhlé koberce fialových konikleců. Dříve je v těchto místech utlačovaly agresivní porosty trav.

Hmyz za 100 let nevyhyne. Ale budou tu méně příjemné a méně prospěšné druhy, tvrdí entomolog

Číst článek

Biolog Robert Stejskal už dříve zhodnotil pobyt koní v Podyjí jako přínosný. Uvedl, že v lokalitách se znovu dostává ke slovu původní stepní vegetace, která byla dříve zarostlá. Původně souvislé travní porosty jsou místy prošlapané početnými chodníčky, porosty křovin koně rozdělili různými průchody a stezkami v místech svých oblíbených tras. Takové podmínky vytvářejí i vhodné prostředí pro různé druhy hmyzu.

Návrat divokých koní je součástí projektu Military LIFE for Nature. Hlavním účelem je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, kteří ke svému životu potřebují plochy s různorodou vegetací. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských územích v různých částech České republiky, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme