Ptákem roku 2021 je káně lesní, podle ornitologů je přehlížený. Dravec vyhrál teprve potřetí
Ptákem roku 2021 ornitologové vyhlásili káni lesní. V Česku jde o nejhojnějšího dravce, který je ale veřejností přehlížený. Udělením titulu chtějí ornitologové káni lépe představit. Dravého ptáka zvolili teprve potřetí od roku 1992. Pozorováním kání se mohou lidé dozvědět víc o způsobu života plachých a nepočetných dravců. Česká společnost ornitologická to ve čtvrtek uvedla v tiskové zprávě. Loni byla ptákem roku jiřička obecná.
Titul pták roku udělují ornitologové obvykle druhům, které veřejnost zná ze svého okolí. „V případě káně lesní tohle platí dvojnásob. Jde o našeho nejpočetnějšího dravce a každý, kdo alespoň občas vyjde do přírody, má možnost se s kání potkat, jak sedí na vyvýšených místech u silnice nebo loví na poli hraboše,“ uvedl ředitel České společnost ornitologické Zdeněk Vermouzek.
Mezi dravci už titul pták roku má poštolka obecná a orel mořský. Poznávání dravců není mezi laiky rozšířené kvůli malé početnosti a plachosti. „Pro káni to ale neplatí, pozorovat ji může každý,“ uvedl Petr Voříšek z České společnosti ornitologické. Svá pozorování mohou lidé vkládat do databáze birds.cz, pomohou tím ornitologům lépe zjistit, jak se káním daří nebo kde je pro ně nebezpečno.
Káně lesní je v Česku i Evropě nejrozšířenějším a nejpočetnějším dravcem. Podle posledních odhadů hnízdí v Česku 11 tisíc až 14 tisíc kání lesních. V Evropě se káně v době hnízdění vyskytuje na 78 procentech území. Žádný jiný dravec není rozšířenější a hojnější.
Jí méně než ostatní
Tělo káně je dokonale přizpůsobené k plachtění, využívá stoupavé vzdušné proudy a dokáže plachtit i v proměnlivém proudění bez vynaložení další energie. Kroužení vysoko nad krajinou doprovázené mňoukavým hlasovým projevem využívá káně k vyznačování hranic teritoria.
Imunitní systém ptáků není připraven na klimatické změny. ‚Možná evoluce nebude stačit,‘ míní bioložka
Číst článek
Výhodou káně je také to, že dokáže potravu trávit efektivněji než někteří jiní dravci. Denně potřebuje podle Voříška pozřít kořist o váze odpovídající asi desetině její hmotnosti, zatímco sokol či jestřáb potřebují 20 až 25 procent.
Nejčastěji se káně živí hlodavci, především hraboši, je tak účinným pomocníkem zemědělců redukujícím stavy hrabošů. Ze silných hraboších roků dokážou káně významně těžit. Naopak v letech, kdy je hrabošů méně, někdy ani nezahnízdí všechny páry. Káně sice dokážou nedostatek hlodavců nahradit třeba lovem ptáčat či hmyzu, ale jejich tělesná stavba je především uzpůsobena pro lov hlodavců v otevřené krajině.
Otrava kání
V posledních dvou letech jsou přemnožení hraboši tráveni jedem, což představuje podle ornitologů nebezpečí i pro káni. Hraboše polyká vcelku, případný jed tak proniká i do jejího těla. Dospělá káně potřebuje denně zhruba pět hrabošů, mláďata na hnízdě než vylétnou, jich spotřebují asi 700.
Další smrtelně nebezpečnou hrozbou jsou pro káni dráty a sloupy elektrického vedení. V Česku na drátech vysokého napětí ročně uhyne odhadem asi 40 tisíc kání, uvedli ornitologové. Na řešení spolupracují s energetiky.
Kromě toho káni ohrožují také traviči, kteří pokládají návnady s jedem karbofuranem, který je od roku 2008 zakázaný. Podle odhadu České společnosti ornitologické počet otrávených kání dosahuje několika stovek ročně.
