Každá růže je jiná, u nás jich roste hned čtrnáct druhů. ‚Doprovází dějiny už od antiky,‘ líbí se pěstiteli

Červen je měsícem, kdy začínají kvést růže. Do české flóry jich patří čtrnáct druhů. „Rozlišovat mezi nimi je možná i pro odborníky někdy obtížnější, než se na první pohled zdá,“ podotýká expert a arborista Martin Vlasák. Popisuje zároveň, jaký symbolický význam má tato květina v historii lidstva.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V červnu začínají kvést růže.

V Česku můžeme nalézt až 14 druhů růží | Foto: insung yoon | Zdroj: Unsplash | Licence Unsplash,©

Přinesl jste několik růží. Většinou převládá světlá, až trošku tmavě růžová barva. Přiznám se, že bych řekla, že některé druhy jsou si dost podobné, ale vy mi asi potvrdíte, že každá z nich je unikát?
Každá z odrůd je něčím jiná. Liší se uspořádáním květů a listů. Potom jsou tam další znaky, které studují botanici do větších detailů, jako jsou kališní plátky a podobně. Takže i těch čtrnáct růží mezi sebou rozlišovat je možná někdy obtížnější, než se na první pohled zdá.

Přehrát

00:00 / 00:00

Můžu se dívat na úplně stejnou růži, na kterou se díval člověk před třemi tisíci lety v Římě, říká arborista Martin Vlasák

V roce 2008 jste obhájil doktorskou práci na téma využití růží sekce gallica v současné sadovnické praxi. Jde o růži keltskou, která je na Červeném seznamu ohrožených druhů v České republice. Kde ji dnes můžeme vidět?
Pár rezervací s touto růží ještě je. Je především na jižní Moravě, kde se vyskytuje na suchých stráních. Ale stanoviště, kde by přirozeně rostla, byla postupem času změněna na les, na pastviny, případně využívána zemědělským způsobem, nebo zastavěna. Takže těch míst, kde by ještě zůstala, je velmi málo.

Jak ji poznám?
Je to růže, která má z našich domácích růží největší květ, roste do metrové výšky a vytváří řídké porosty. Vzájemně jsou propojeny kořeny, takže utváří souvislý porost, ale v kombinaci s travami a s dalšími rostlinami. Není tak robustní a velká jako třeba růže šípková.

Přiznám se, že jsem se dívala na vaše ruce, jestli jste podrápaný od trní. Nikde ani škrábanec. Předpokládám, že nosíte rukavice, ale kdo pracuje s růžemi ve velkém, se tomu neubrání. Co dostává nejvíc zabrat?
Je to předloktí, protože tam rukavice končí, a pak samozřejmě obličej. Zvlášť, když se řežou růže pnoucí. Tam se potom člověk neubrání a nějaký škrábanec schytá. 

Růže jako symbol

Prý máte naprosto jedinečný dům, který je celý obrostlý růžemi. Říkala jsem si, že to musí být nádherné a krásně vonět, ale musí to také být neuvěřitelná práce, že?
Růže, které používám, mají pětimetrové roční přírůstky. Jsou to nejrobustnější růže, které je vůbec možné u nás pěstovat, a musí se několikrát ročně zkracovat. To je potom samozřejmě práce na několik hodin.

Milion pestrobarevných květin zdobí okolí hradu u Bruselu. Start sezóny ale některé návštěvníky zklamal

Číst článek

Čím vás růže ohromila, že se jí vlastně celý život věnujete?
Věnuji se zahradnictví jako celku, takže do toho zapadá, ale líbí se mi její vztah k historii, kdy se růže s historií propojuje už od antiky. Růže doprovázejí dějiny, ať už se to týká i třeba erbů a dalších symbolických využití. A teď se můžu dívat úplně na stejnou růži, na kterou se díval člověk před třemi tisíci lety v Římě.

Jak se dají růže využít v kuchyni? Jak se dnes tyto květiny šlechtí? A jak vypadá americká odrůda ‚kečup a hořčice‘? Poslechněte si celý rozhovor s Martinem Vlasákem v audiozáznamu nahoře v článku.

Patricie Strouhalová, fos Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme