Problémy s kůrovcem v českých lesích jsou letos obrovské. Pomoci mají i speciálně vycvičení psi

Teplo a sucho, to je úplný ráj pro kůrovce. Právě v těchto dnech vrcholí jarní rojení lýkožrouta smrkového, nejobávanějšího škůdce smrkových porostů posledních let. Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze představili u nás dosud nepoužívanou metodu monitoringu kůrovce – napadené stromy odhalí speciálně vycvičený pes.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Strom napadený kůrovcem

Strom napadený kůrovcem | Foto: Jiří Fremuth | Zdroj: Český rozhlas

„Podle čtvrteční zprávy lesní ochranné služby je situace v Čechách alarmující a na Moravě dokonce katastrofická," vysvětlil ve vysílání Českého rozhlasu Plus děkan Fakulty lesnické a dřevařské a koordinátor projektu Marek Turčáni.

„V současnosti se snažíme o transfer technologií ze zahraničí tak, abychom rozšířili možnosti boje s kůrovcem a jednou z nich je i vyhledávání napadených stromů psy. Tato metoda je široce využívaná ve Skandinávii, kde se už přibližně před deseti lety výzkum začal orientovat tímto směrem. V současnosti je prakticky používaná a funguje tak, že pes je speciálním psovodem trénovaný, aby ucítil feromony, které kůrovci produkují v době, kdy napadnou strom," popsal.

Neviditelný útok

Problém s kůrovcem podle něj souvisí s tím, že jeden pár může vyprodukovat až 200 nových brouků. Navíc žije skrytě pod kůrou.

„Problém je v tom, že když napadne strom, změny, které si člověk dokáže všimnout, nastávají až po dvou měsících. To je čas, kdy kůrovec strom opouští a napadá další stromy. Když tedy člověk problém zaznamená, kůrovec už je na jiném stromě," upozornil Turčáni.

Kůrovec je pod kůrou | Foto: Šárka Škapiková

Výhodou metody využití psů je podle něj to, že pes dokáže už po jednom týdnu po napadení stromu ucítit kůrovce a díky speciálnímu výcviku vybrat strom, který je napadený. Lesníci pak mají možnost pokácet ho včas, odvézt z lesa a tím eliminovat nebezpečí.

Nejhorší situace je na severní Moravě, Bruntálsku a Opavsku. Jsou tam tisíce hektarů napadených stromů.

„Jde o dopad ještě suchého léta 2015, kdy stromy vyčerpaly všechny své síly na to, aby vůbec zvládly dlouhou periodu sucha a horka. Vloni pak jako odezva kůrovec začal expandovat a vzhledem k tomu, že část porostů se nachází ve vojenském prostoru, kde někdy není možné stromy vytěžit, tak se kalamita rozjela a situace je v současnosti špatná," dodal.

Martina Spěváčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme