Problémy s kůrovcem v českých lesích jsou letos obrovské. Pomoci mají i speciálně vycvičení psi

Teplo a sucho, to je úplný ráj pro kůrovce. Právě v těchto dnech vrcholí jarní rojení lýkožrouta smrkového, nejobávanějšího škůdce smrkových porostů posledních let. Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze představili u nás dosud nepoužívanou metodu monitoringu kůrovce – napadené stromy odhalí speciálně vycvičený pes.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Strom napadený kůrovcem | Foto: Jiří Fremuth

„Podle čtvrteční zprávy lesní ochranné služby je situace v Čechách alarmující a na Moravě dokonce katastrofická," vysvětlil ve vysílání Českého rozhlasu Plus děkan Fakulty lesnické a dřevařské a koordinátor projektu Marek Turčáni.

„V současnosti se snažíme o transfer technologií ze zahraničí tak, abychom rozšířili možnosti boje s kůrovcem a jednou z nich je i vyhledávání napadených stromů psy. Tato metoda je široce využívaná ve Skandinávii, kde se už přibližně před deseti lety výzkum začal orientovat tímto směrem. V současnosti je prakticky používaná a funguje tak, že pes je speciálním psovodem trénovaný, aby ucítil feromony, které kůrovci produkují v době, kdy napadnou strom," popsal.

Neviditelný útok

Problém s kůrovcem podle něj souvisí s tím, že jeden pár může vyprodukovat až 200 nových brouků. Navíc žije skrytě pod kůrou.

„Problém je v tom, že když napadne strom, změny, které si člověk dokáže všimnout, nastávají až po dvou měsících. To je čas, kdy kůrovec strom opouští a napadá další stromy. Když tedy člověk problém zaznamená, kůrovec už je na jiném stromě," upozornil Turčáni.

Kůrovec je pod kůrou | Foto: Šárka Škapiková

Výhodou metody využití psů je podle něj to, že pes dokáže už po jednom týdnu po napadení stromu ucítit kůrovce a díky speciálnímu výcviku vybrat strom, který je napadený. Lesníci pak mají možnost pokácet ho včas, odvézt z lesa a tím eliminovat nebezpečí.

Nejhorší situace je na severní Moravě, Bruntálsku a Opavsku. Jsou tam tisíce hektarů napadených stromů.

„Jde o dopad ještě suchého léta 2015, kdy stromy vyčerpaly všechny své síly na to, aby vůbec zvládly dlouhou periodu sucha a horka. Vloni pak jako odezva kůrovec začal expandovat a vzhledem k tomu, že část porostů se nachází ve vojenském prostoru, kde někdy není možné stromy vytěžit, tak se kalamita rozjela a situace je v současnosti špatná," dodal.

Martina Spěváčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme