Šanghaj i Amsterdam v ohrožení. Hladina oceánů se zvyšuje rychleji, než se předpokládalo

Hladina oceánů stoupá rychleji, než se předpokládalo. Vyplývá to z mezinárodní studie, která srovnávala tempo růstu hladiny od začátku 20. století až do roku 2012. Zatímco po většinu minulého století vody v oceánech přibývalo relativně pomalu, asi o 1,1 milimetru ročně, od 90. let se tempo zrychlilo.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hladina oceánů se podle vědců zvyšuje rychleji, než se předpokládalo | Zdroj: Reuters

Mezi roky 1993 a 2012 voda z moří a oceánů zaplavovala pevninu asi o 3,1 milimetru ročně. To znamená, že za 20 let se hladina zvedla průměrně o víc než šest centimetrů. Většina tohoto přírůstku podle autorů studie zveřejněné ve vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences spadá na jižní polokouli, hlavně na oblasti okolo Indického oceánu a jižní části Tichého oceánu.

Vědci nejdřív vzali historické údaje z měření přílivu. Ty se běžně používaly k zaznamenávání pobřežních změn do roku 1992. Pak je porovnali s přesnějšími daty získanými pomocí satelitů monitorujících hladinu moří, které se na oběžnou dráhu dostaly právě až v 90. letech. Historická data pak upravili tak, aby omezili případné chyby.

Bariéry už se staví teď

Příčinou rychlejšího zvyšování hladin oceánů je podle autorů studie tání takzvaných ledových příkrovů, což neznamená nic jiného než ledové masy v Antarktidě a Grónsku. V těch se ukrývá stokrát víc vody než v ostatních ledovcích. Vědci proto předpokládají, že hladina oceánu se bude rychleji zvyšovat i v dalších letech a může tak ohrozit velká pobřežní města jako Amsterdam, Miami nebo Šanghaj.

Kvůli teplému a suchému počasí tají ledovce. Vědci ve Švýcarsku je chtějí chránit umělým sněhem

Číst článek

Podobné předpovědi bývají ale často nepřesné. Panel OSN pro klimatickou změnu proto počítá se širokým intervalem stoupání hladiny - do konce století to může být 30 až 100 centimetrů.

Už nyní se staví nebo plánují na obranu měst různé bariéry. Známý je třeba projekt protipovodňových zábran v italských Benátkách. Nizozemský Rotterdam má zase bariéru, která ho má chránit před zvýšeným přílivem po bouřích. Zároveň tam ale existují projekty, jak se postupující vodě přizpůsobit.

Plánují stavbu plovoucí čtvrti a už do konce letošního roku by tam měli mít plovoucí mléčnou farmu. Nizozemci pak své bohaté zkušenosti s obranou před povodněmi chtějí nabídnout i dalším zemím.

Zelenající se Antarktida

Kvůli globálnímu oteplování se ale nebudou proměňovat jen města, už teď vědci zaznamenali změny i na Antarktidě. Ledový kontinent se totiž zelená. Vědci z Exeterské univerzity v Anglii zjistili, že mech v některých částech Antarktidy roste mnohem rychleji, než bylo v posledních 50 letech obvyklé.

Zatímco kdysi nebylo na Antarktickém poloostrově nic jiného než ledovec, teď se tam dají pořídit snímky úplně zelených oblastí. Poloostrov je vůbec nejrychleji se oteplujícím regionem planety. Od poloviny minulého století tam teplota vzrostla asi o 2,8 stupně Celsia. Průměr pro celou planetu, a to už ale za období od konce 19. století, je o dva stupně nižší.

Ondřej Klapal Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme