Blesková zpráva

Babiš: Výbuch ve Vrběticích může souviset s ruskými tajnými službami

Sépie uspěly při testu sebeovládání, který se prováděl i na dětech. Dokázaly si počkat na odměnu

Lahůdkám a laskominám se dá jen těžko odolat. Bez ohledu na to, jakého jste věku nebo druhu. Ale nová studie zjistila, že sépie se dokážou uzpůsobit známému psychologickému experimentu, kterým se zkouší sebeovládání u dětí, a naučit se odložit uspokojení hladu výměnou za lepší dobrotu, kterou dostanou později. Informoval o tom zpravodajský server CNET.

Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sépie | Foto: Hans Hillewaert | Zdroj: Flickr | CC BY-NC-ND 2.0,©

Experiment, obecně známý jako Stanfordský marshmallowový test, provedl jako první psycholog Walter Mischel v roce 1970 a jeho výsledky zveřejnil o dva roky později, píše CNET s odkazem na novou studii.

Dětem při něm nabídl preclík nebo pěnový bonbón marshmallow s tím, že pokud budou ochotné počkat a nesníst ho hned, později jim dá dva. Následné studie se zaměřily na to, zda děti, které dokážou počkat, jsou v životě úspěšnější.

Písně plejtváků pomohou s průzkumem oceánské kůry. S řešením přišel český vědec

Číst článek

„Sépie v naší studii dokázaly počkat na lepší odměnu a tolerovaly odklad o 50 až 130 vteřin, což je srovnatelné s výsledky, jakých dosahují obratlovci, jako jsou šimpanzi, vrány či papoušci,“ řekla hlavní autorka studie Alexandra Schnellová z anglické Cambridgeské univerzity.

Sépiím vědci pochopitelně nemohli vysvětlit, že si mají počkat na lepší možnost. Proto jim ukázali dvě různé možnosti potravy za průhlednou stěnou. Za jednou byla syrová kreveta a za druhou jejich oblíbené živé krevetky. Vědci sépie naučili, že určité symboly na dvířkách komůrek s potravou znamenají buď „otevřít hned“, „otevřít za chvíli“ nebo „neotevřít vůbec“.

Dvířka s mrtvou syrovou krevetou se otevřela hned, ale pokud ji sépie sežrala, vědci odebrali komůrku s živými krevetami. Pokud sépie otevřela dvířka s mrtvou krevetou, ale nesnědla ji, dostala později možnost zkusit otevřít dvířka s živými krevetkami.

Během padesáti let klesly počty žraloků o 71 procent, tvrdí studie. Končí na talířích restaurací

Číst článek

Vědci netuší, proč se u sépií vyvinula taková sebekontrola. Podle jedné z teorií může souviset s tím, že sépie jsou velmi zranitelné ze strany predátorů, a proto je pro ně výhodné zůstat v úkrytu, dokud se neobjeví opravdu dobré sousto.

„Sépie tráví většinu času maskováním, skrýváním a vyčkáváním, prostřídaným krátkými úseky hledání potravy,“ uvedla Schnellová v prohlášení.

„Při lovu musí opustit svůj úkryt a prozradit maskování, takže jsou odhalené před každým predátorem v oceánu, který je chce sežrat. Myslíme si, že schopnost odložit vlastní uspokojení se u nich mohla vyvinout jako vedlejší produkt tohoto způsobu života, aby mohly sépie optimálně využít období lovu a zaměřit se na kvalitnější potravu,“ dodala.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme