V Krkonoších roztálo sněhové pole Mapa republiky. Letos o dva týdny dříve než vloni

V Krkonoších v pondělí 6. července roztálo sněhové pole Mapa republiky na úbočí Studniční hory. Stalo se tak o dva týdny dříve než loni. Ve středu to oznámil náměstek ředitele Správy KRNAP Jakub Kašpar. Mapa republiky bývá místem, kde na české straně Krkonoš zůstává sníh nejdéle. Traduje se, že dokud sníh na Mapě republiky neroztaje, nepřijde do hor letní počasí.

Pec pod Sněžkou Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sněhové pole známé jako Mapa republiky na snímku ze začátku července 2020 | Foto: David Taneček | Zdroj: ČTK

Svému charakteristickému tvaru připomínajícímu prvorepublikové Československo s Podkarpatskou Rusí se letos Mapa republiky přiblížila na začátku června. Tehdy na ní bylo až šest metrů sněhu. Maximální mocnost sněhu na Mapě republiky v uplynulé zimě byla při měření 8. dubna, a to 9,5 metru. Přestože zima byla na sníh skoupá, množství uloženého sněhu v této sledované lokalitě odpovídalo mírnému podprůměru posledních let.

Červen byl v Česku nejdeštivější za posledních 60 let. Podzemní vody jsou i silně nad normálem

Číst článek

Důvodů, proč sníh v této části na jižním svahu Studniční hory nad Modrým dolem zůstává tak dlouho, je několik, od modelace terénu až po větrné proudění. Díky tomu se tam v zimě ukládá velké množství sněhu. Sněhové pole v jarních měsících odtává postupně, a tím ztrácí tvar prvorepublikového Československa, až nakonec zůstávají „střední Čechy“ a „Praha“.

Turistům nepřístupné

Loni byla maximální mocnost sněhu v lokalitě 14,5 metru a roztál 22. července. Předloni bylo maximum 7,5 metru a v sezoně 2016/2017 9,5 metru. Rekordní hodnoty sněhu tam Správa KRNAP naměřila v zimní sezoně 1999/2000, maximální mocnost sněhu byla 15,7 metru. Tehdy sníh zmizel až v první dekádě srpna. Naopak nejméně sněhu bylo na mapě naměřeno v sezoně 2013/2014, a to 5,4 metru. Roztál 10. června.

Sněhové pole získalo název před desítkami let, když si turisté při odtávání sněhu všimli, že nabírá podobu prvorepublikového Československa. Bývá v nadmořské výšce 1420 až 1455 metrů v nejpřísněji chráněné první zóně KRNAP, proto se k němu turisté nedostanou. Dobře viditelné je ale například z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor nebo od Husovy boudy nad Pecí pod Sněžkou.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme