Krkonošské sněhové pole roztaje do konce června, odhadují správci národního parku

Sněhové pole zvané Mapa republiky nad Modrým dolem v Krkonoších letos vydrží pravděpodobně do konce června. Stále tam je podle odhadů okolo pěti metrů vysoká vrstva sněhu, sněhové pole zabírá plochu asi 750 metrů čtverečních, oznámili zástupci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP), kteří tam v pátek, letos již po několikáté, měřili. Získaná data musejí teprve vyhodnotit.

FOTO Pec pod Sněžkou Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Letošní maximální výška sněhu byla naměřena 20. března a činí 14,5 metru, což je třetí nejvyšší naměřená hodnota za posledních 20 let. „Postupně začíná odtávat Podkarpatská Rus a Slovensko. Sněhové pole může mít teď rozlohu necelých dvou fotbalových hřišť. Oblačnost je dnes proměnlivá, teplota může být okolo deseti stupňů,“ řekl v pátek mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Sněhové pole Mapa republiky na úbočí Studniční hory je v nadmořské výšce mezi 1420 až 1455 metrů v nejpřísněji chráněné první zóně KRNAP, proto se k němu turisté nedostanou. Za příznivého počasí je ale viditelné zdaleka.

Na hřebenech Krkonoš zůstává stále metr sněhu a další může připadnout. Výjimečně hrozí i laviny

Číst článek

Když se vyrýsuje do své ideální podoby prvorepublikového Československa, má na délku až 350 metrů. Postupně odtává, jako poslední zůstává sníh, který znázorňuje střední Čechy.

„Tuto lokalitu zkoumáme za pomoci moderních technologií 20 let. Poslední rok i s pomocí dronů. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory,“ řekl botanik Správy KRNAP Josef Harčarik.

Rekordní sníh do srpna

Rekordní hodnoty sněhu na mapě byly naměřeny v zimní sezoně 1999/2000, maximální mocnost sněhu byla 15,7 metru. Tehdy sníh zmizel až v první dekádě srpna. Naopak nejméně sněhu tu bylo naměřeno v sezoně 2000/2001, a to 6,1 metru. Roztál ve třetí dekádě června. Loni roztálo sněhové pole koncem května, přibližně o měsíc dřív než v roce 2017.

„Letos to tak dlouho jako v sezoně 1999/2000 nevydrží, není tak chladno. Je relativně teplo, hodně slunce a hodně do toho prší. To jsou tři hlavní faktory, které na Mapě republiky zrychlují odtávání,“ uvedl Drahný.

Maximální hodnoty sněhu na Mapě republiky pracovníci Správy KRNAP získávají v místě, kde vznikla přirozenou cestou proláklina. V ní se při převládajícím severozápadním proudění ukládá velké množství sněhu. Sníh, který letí přes hranu horského hřebene, se kumuluje právě tam. Proto ani tak nezáleží na tom, kolik v zimě napadne sněhu, jako na proudění vzduchu.

Poslední záchvěv zimy? V Krkonoších sněžilo, silný vítr omezil provoz lanovky na Sněžku

Číst článek

„Přestože Mapa republiky je na jižním svahu, který odtává nejdříve, sníh tady zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy,“ uvedl Drahný.

O tom, že letos byly v lokalitě nad Modrým dolem podmínky příznivé, svědčí i množství sněhu, které se nahromadilo na jihovýchodním úbočí Luční hory. Turisté si o tom mohou udělat představu na cestě proražené ve sněhu mezi Výrovkou a Luční boudou. Sněhová stěna tam místy má až tři metry.

Sněhové pole získalo název před desítkami let, když si turisté při odtávání sněhu všimli, že nabírá podobu prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí. Dobře viditelné je od Chalupy na Rozcestí či z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor v sedle mezi Luční a Studniční horou.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme