Sopečné blesky nedoprovází každou erupci. Objevit se mohou i 20 kilometrů od vulkánu, říká meteorolog

Temná sopečná mračna při nedělní erupci vulkánu Taal na Filipínách protknuly mohutné blesky. Meteorologický jev se podařilo zachytit několika fotografům. Jejich snímky pak lidé obdivovali na sociálních sítích. Jsou takové sopečné blesky běžné, nebo naopak neobvyklé? A jak vznikají? Jejich tajemství poodhalil v rozhovoru pro iROZHLAS.cz meteorolog Martin Setvák z družicového oddělení Českého hydrometeorologického ústavu.

Rozhovor Praha/Manila Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Při erupci sopky Taal na Filipínách se objevil zajímavý meteorologický jev – takzvané sopečné blesky. Je něco takového běžné, nebo naopak neobvyklé?
Není to zcela běžné, nevyskytují se při každé erupci, ale na druhou stranu to není nic mimořádného. U sopečných výbuchů, kdy je vyvrženo větší množství prachu, je to velmi časté. V podstatě jde o stejné blesky jako u normálních bouřek, které odborněji označujeme jako konvektivní bouře. Známe je běžně z naší přírody.

Sopka Taal na Filipínách začala chrlit lávu. Úřady varují před nebezpečnou erupcí

Číst článek

Mohl byste stručně pro laiky popsat, jak sopečné blesky vznikají? Co o nich víme?
Předpokládá se, že tam mohou být dva mechanismy. Jeden je identický s bouřkami, které známe od nás. V každé sopečné erupci se do ovzduší dostává kromě prachu také obrovské množství vodní páry, která od určitých výšek nad zemí kondenzuje do kapek nebo ledových krystalků. A začínají se tam uplatňovat stejné procesy nabíjení bouřkové nebo tedy vulkanické oblačnosti jako u normálních konvektivních bouří. Různě velké kapky nebo krystalky se srážejí, dochází k separaci náboje a jakmile se celkový náboj naakumuluje na neúnosnou míru, tak dojde k výboji.

Může se ale uplatňovat i druhý mechanismus „na sucho“ bez přítomnosti vodních kapek nebo ledu. U sopečných bouří je velké množství drobounkého sopečného prachu, který je zhuštěný na velmi malém prostoru. Dochází proto k velkému tření těchto částeček a vzniká tak statická elektřina, podobně jako když si češeme vlasy.

Jak daleko od vulkánu se mohou blesky objevit?
Záleží na velikosti bouřkového oblaku nad ním. Může mít kovadlinu, která sahá 10 nebo 20 kilometrů daleko od zdroje, od té samotné sopky. K tomu blesku ze sopečného bouřkového oblaku tak může dojít klidně takto daleko. To samé jako u normálních bouřek.

Dají se říct, jak jsou tyto blesky silné? Dá se to k něčemu přirovnat?
Předpokládá se, že jsou srovnatelné s těmi v normální bouřce, ale nevím o tom, že by se to dalo v současnosti exaktněji ověřit. Pro měření normálních blesků se používají pozemní sítě. V oblastech, kde jsou nejvýznačnější sopky, ale většinou takovéto sítě nebývají. Jsou to tedy jen odhady, do jaké míry se tyto blesky podobají, nebo nepodobají těm normálním. Ale není důvod, aby byly třeba nějak mimořádně silnější.

O sopečných blescích tedy ještě nevíme úplně všechno?
Přesně tak. Mechanismus vzniku je celkem jasný, ale není zatím způsob, jak na místě kvantitativně změřit jejich intenzitu.

Objevují se podobné blesky ještě při jiných katastrofách či bouřích, třeba písečných?
Ano. Písečná bouře je jedním z doprovodních jevů normální bouřky, odkud pochází blesková aktivita. Bouřková oblačnost se v určité fázi svého vývoje pod sebe vylije chladný vzduch, který se velmi rychle šíří do okolí. A jak se roztéká, tak před sebou víří prach, který je na zemi.

Dá se říci, kdo a kdy poprvé tyto blesky zdokumentoval?
Prvním, kdo zdokumentoval bleskovou aktivitu při výbuchu sopky, byl Plinius mladší u Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu.

Není to tedy nic novějšího, o čem by se dříve nevědělo. Není jich ale v současné době více?
Ne, je to stejné jako u jakéhokoli méně častého přírodního jevu. Díky tomu, že se v posledních 15 nebo 20 letech velmi rozšířila fotografická technika, tak přibylo lidí, kteří jsou poblíž a mají to čím dokumentovat. Týká se to třeba i různých atmosférických, geofyzikálních nebo astronomických jevů, které také dříve unikaly pozornosti, ale s rozvojem techniky se stávají poměrně snadno dokumentovatelnými. Podobně je to se sopečnými blesky. Druhou roli pak hraje internet a možnost sdílet tyto záznamy se širokou veřejností, což také dříve nebývalo. Toto všechno dohromady může způsobit, že člověk může mít pocit, že nějakého jevu je najednou daleko více, než bývalo dříve.

Něco podobného bývalo i s dokumentací tornád v České republice. Dlouho se myslelo, až do konce minulého století, že tornáda u nás nejsou. Bylo to pouze tím, že do té doby nebylo čím a jak to efektivně dokumentovat. Jak přišly digitální fotoaparáty, fotoaparáty v mobilech a internet, tak najednou těchto pozorování přibylo.

Mohl byste vyjmenovat třeba dva nebo tři další příklady erupcí sopek, u kterých se tyto blesky objevily?
Když si vezmeme jakoukoli současnou silnější erupci, tak u ní byly tyto blesky pozorovány. Z těch známějších to byl výbuch islandské sopky Eyjafjallajökull, kde byla blesková aktivita poměrně značná. Často to také bývá pozorováno na Etně, na sopkách v Mexiku nebo v Chile.

Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme