Trvalejší sopečnou aktivitu v oblasti vyloučit nemůžeme, říká o erupci na Islandu geofyzik Závada

To, co Islanďané týdny očekávali, teď opravdu přišlo. Poblíž Reykjavíku vybuchla sopka. Předcházely tomu desítky tisíc zemětřesení, některá až o síle 5,7 stupně. Místo zhruba 30 km jihozápadně od metropole Reykjavík není obydlené. Nečeká se, že by erupce někoho mohla ohrozit. V této oblasti jde o první erupci po 800 letech. O podrobnostech mluvil pro Radiožurnál Prokop Závada, odborník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jak silný byl ten samotný výbuch? Kde a kam až se dostala láva na povrch?
Láva se dostala na povrch v blízkosti hory Fagradalsfjall. U severní sopky Keilir se vlastně jedná o erupci trhliny, která má zhruba 500 metrů délku, předcházely tomu četná zemětřesení, těch zaznamenali seizmologové tisíce v předchozích týdnech. Aktivita v oblasti se monitoruje zhruba od konce února, i když k podobným událostem docházelo už od roku 2019. Nikdy tedy nezpůsobily erupci lávy, jak ji pozorujeme dnes.

Když se řekne sopka, tak si každý představí horu, ze které do výšky stříká gejzír lávy. Bylo tomu tak i v tomto případě?
V tomhle případě tomu tak úplně nebylo. Island je specifický tím, že se nachází na rozbíhavém deskovém rozhraní. Nachází se zde řada vulkanických center, které tvoří takové pásy, jako jizvy, v severozápadním směru napříč tím ostrovem. Podél těchto pásů dochází k erupcím jednou za čas. Tady seizmologové nevěděli, kde přesně k erupci dojde. Očekávali jižní nebo severní konec systému, láva nakonec začala prýštit v jižní části systému.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s geofyzikem Prokopem Závadou

Je 500 metrů obvyklá délka trhliny?
Je to jenom jeden segment těch dlouhých vulkanických systémů. Podél trhliny dochází k vývěru lávy, vznikají tzv. zpečené kužele. To znamená, že jak láva tryská na povrch, tak kousky žhavé lávy vytvářejí takové nízké kužele, po nichž pak vytéká láva několika směry. Vypadá to, že by neměla být zasažena infrastruktura ostrova, protože ten zpečený kužel se nachází v proláklině. První modely odhadují, že láva zůstane v té oblasti. Nemůžeme odhadnout, jak dlouho erupce bude trvat, ani jak bude silná, ale zatím k těm gejzírům lávy nedochází v takové míře jako například na Etně v poslední době. Vývěr lávy bude asi pokračovat tímto způsobem a za několik týdnů se zastaví, ale může to trvat i několik měsíců.

Co nakonec rozhodne o tom, jestli se to magma někde na povrch dostane, nebo ne?
To záleží na řadě geologických a geofyzikálních aspektů. Tady samozřejmě seizmologové předpokládali, že magma se k povrchu dostane, protože v předchozích dnech byla zemětřesní už velmi blízko pod povrchem, nějaké stovky metrů. To už jasně ukazovalo, že se magma dostává k povrchu. To, že tomu předcházela série zemětřesení také dokládá, že se spousta magmatu uvěznila zřejmě v kůře pod povrchem Islandu. Poté docházelo ke změnám napěťového režimu v oblasti mezi dvěma horami - Fagradalsfjall a Keilir. 

Problémy s ovzduším

Mohl tento výbuch být začátkem nějaké větší trvalejší aktivity v té oblasti?
Ano, to se také nedá vyloučit. Můžeme zmínit erupci, ke které došlo zhruba před 250 lety v sopečném pohoří Laki. Tam došlo k podobné erupci, ale kolem jizvy, která měla délku 27 kilometrů. Sopečných kráterů tehdy vzniklo zhruba 130 a k erupci lávy docházelo mnohem razantnějším způsobem. Pamětníci popisují tzv. stěnu ohně. Představte si, že máte lávové fontány, které prýští do vzduchu do výšky jednoho kilometru.

Na Islandu vybuchl vulkán. K erupci došlo poblíž Reykjavíku, mezinárodní letiště zastavilo provoz

Číst článek

To byl veliký ohňostroj, kdy z nebe padal popel a úlomky. Kromě toho se dostalo do atmosféry a stratosféry ohromné množství sopečných plynů, které způsobily problémy na ostrově samotném. Došlo k otravě pastvin a hladomoru. V tehdejších dobách zemřela čtvrtina obyvatel Islandu. Způsobilo to dalekosáhlé problémy všude po světě, které si lidé uvědomili až později s tím, že souvisely právě s touto erupcí.

V tomto případě problémy s ovzduším nehrozí?
Zřejmě ne, ale může se stát, že dojde k nahromadění sopečných plynů v proláklinách a potom závanem větrů by se mohly dostat do osídlených oblastí. Tomu budou určitě vulkanologové věnovat velikou pozornost a budou obyvatele včas varovat.

Věra Štechrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme