Strašení kůrovcem na Šumavě je falešné, tvrdí ekolog a zastánce bezzásahových zón

Česko se potýká se suchem, které trápí zvláště jih republiky. Do jaké míry souvisí posilování tohoto klimatického jevu na Šumavě s velikostí ploch ponechaných bez vlivu a zásahu člověka? „Bezzásahový režim způsobil uschnutí velké části lesa na Šumavě,“ uvedl v pořadu Pro a proti člen sněmovního výboru pro životní prostředí a poslanec Jan Zahradník (ODS).

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Šumava | Foto: public domain, edusoft

Podle Zahradníka po zavedení bezzásahovosti uschlo patnáct až dvacet tisíc hektarů šumavského lesa. „Tento suchý les samozřejmě ztrácí svou hydrologickou funkci, kterou má zdravý les mít,“ podotkl Zahradník. 

Politik argumentoval údaji, které jsou dostupné online. „Když se podíváme na mapy brněnského Ústavu pro globální změnu klimatu, tak z nich je evidentní, jak sucho na Šumavě postupuje. Každý člověk, který přijede na Šumavu, se dříve či později se suchým lesem osobně setká.

Zahradník také připomněl rok 2015. „To bylo veliké sucho a mapa Šumavy byla skutečně oranžovotmavá, sucho tam bylo ze všech částí republiky největší.“ 

„Po orkánu Kyrill přišli náhle vědci s teorií, že kůrovec je součástí přírody, je třeba ho nechat, ať žere, ať si příroda sama poradí, tedy že má vznikat divočina, a to je změna celé té ideologie,“ shrnul člen sněmovního výboru pro Český rozhlas Plus. 

Pavel Kindlmann z Ústavu životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy také odkázal na online zdroje. „Z údajů na internetovém serveru Intersucho.cz je jasně patrné, že největší problémy jsou na Vysočině, severní Moravě a v severovýchodní části jižních Čech. Šumava je na tom ve srovnání se zbytkem republiky nadprůměrně dobře, to si může každý sám ověřit.“ 

  • PřehrátPro a proti

    Ohrožuje šumavské lesy fakt, že část tamního Národního parku je ponechána bez vlivu člověka? Hosty Veroniky Sedláčkové byli poslanec Jan Zahradník (ODS) a Pavel Kindlmann z Ústavu životního prostředí Univerzity Karlovy.

Expert vysvětlil, že údaje o uschlých dvaceti tisících hektarech lesa po zavedení bezzásahovosti zmiňuje poslanec Zahradník často, stejně jako to činí je kolega senátor Tomáš Jirsa. „A nikdy tito pánové neuvedli důkaz,“ dodal. 

Na Šumavě bojují se suchem. Chtějí obnovit přes tisíc hektarů rašelinišť a mokřadů

Číst článek

„Alarmovat s tím, že Šumava kvůli bezzásahovým zónám vysychá, i když vysychá mnohem méně než zbytek republiky, je zarážející. Pan Zahradník by měl uvádět místo líbivých slov také argumenty,“ říká Kindlmann.

„Z tabulky správy Národního parku Šumava vyplývá, že bylo kvůli kůrovci vykáceno 2800 hektarů, 3800 hektarů byly souše. Takže dohromady byly nějakým způsobem postiženo kůrovcem 6600 hektarů, což je asi třetina toho, co říká Zahradník.“ 

Vědec tedy soudí, že by jeho oponent měl uvést, na základě jakých dat tato čísla uvádí. 

„Strašení Kůrovcem na Šumavě je falešné. Na severní Moravě jsou problémy s kůrovcem mnohem větší než na celé Šumavě. A i když tam nejsou žádné bezzásahové zóny, kůrovce se nemohou zbavit, přestože kácí o sto šest,“ konstatoval Kindlmann. 

Veronika Sedláčková, Ondřej Čihák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme