Hraboši v krajině jsou normální. Zemědělci by měli počkat, až jejich počet opadne, radí ornitolog

Mrtví zajíci na Brněnsku je přesně to, čeho jsme se obávali, říká v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Právě ornitologové minulý týden upozornili na nebezpečí plošného rozmístění jedu Stutox II. S hraboši v krajině musí podle něj zemědělci prostě počítat. A zároveň jim doporučuje, aby počkali, až počet hrabošů opadne, k čemuž podle něj určitě dojde.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ornitolog Zdeněk Vermouzek | Foto: Kristýna Hladíková | Zdroj: Český rozhas

Státní veterinární správa potvrdila, že zajíce v Žatčanech u Brna mohl zabít jed proti hrabošům. Myslivci tam ve čtvrtek našli na 15 mrtvých zajíců.
Je to přesně to, čeho jsme se obávali, že při použití jedů v krajině nejde vyloučit otrava necílových organismů. V tomto případě to byli zajíci.

Testy uhynulých zvířat u Brna prokázaly Stutox. ‚Jed byl nejspíš použit nelegálně,‘ říká ministerstvo

Číst článek

Zemědělci argumentují tím, že se potřebují vypořádat s přemnoženými hraboši. A dosavadní způsoby nejsou dostatečně účinné. Jak podle Vás mohou systém zefektivnit?
Když už dojde k takto veliké gradaci hrabošů, tak je to obecně problém. Musíme si ale uvědomit, že zemědělci jsou do značné míry dotováni z veřejných peněz, a měli by pečovat o krajinu. A je tady veliká veřejná objednávka, jak vidíme z reakcí lidí, aby ta krajina byla zdravá a bez jedů.

Co se týká prevence, tak existuje třeba biologické zemědělství, které potřebu používat docela brutální prostředky ochrany rostlin nemá.

Mohl byste konkrétně jmenovat ta opatření, která se proti hrabošům dají udělat?
Je jich celá řada. Začíná to vhodným výběrem plodin, střídáním plodin na menších plochách, rozčleněním krajiny, aby poskytovala dostatek prostoru, úkrytů a možnosti lovu pro predátory. Ne, že by to všechno dohromady zabránilo gradaci hrabošů, protože hraboši jsou zvířata, která ty gradace od přírody mají... Ale může to snížit závažnost těch gradací, to znamená, že v tom nejvyšším bodě nebude těch hrabošů tolik. Potom je druhá věc: přijmout to, že hospodaříme v krajině, kde se třeba hraboši občas vyskytují.

Říkal jste, že takto velká gradace je už problém…
Záleží, z jakého pohledu na to koukáme. Pokud se podíváme na letošní výnosy plodin, které jsou vyšší než loňské, tak na úrovní státu to žádná mimořádná situace není. Nepříjemné je to ale rozhodně pro ty konkrétní zemědělce, kteří jsou tím postiženi. Ale to je věc, se kterou se při hospodaření v krajině musí počítat.

A jak se s tím vypořádat? Je celkem evidentní, že ta stávající populace hrabošů je v současné době na vrcholu a že bude klesat. Jde o to, kdy a jak rychle. Ale není důvod vytrávit takovýmto způsobem celou krajinu.

Pojďte si zkusit dávat jed hrabošům do nor, pozval šéf zemědělců ministra Brabce na Moravu

Číst článek

Zemědělci by tedy podle vás měli počkat, až ta gradace opadne a hrabošů ubyde?
Naprosto určitě, pro zemědělce hraje čas.

Z čeho soudíte, že gradace hrabošů bude opadat?
Gradace tak probíhají. Jednou za nějaký čas se hraboši za příznivých podmínek namnoží do vysokých počtů, populace se přesytí – nemá dostatek zdrojů, rozšíří se tam nemoci, nemá dostatek potravy a celá ta populace zkolabuje. Potom je počet na velice nízké úrovni. Je to mechanismus, který je známý a ke kterému dojde.

Kdy?
Nedá se to říct plošně. Je to těžké říct paušálně, protože ta situace se liší lokalitu od lokality. Když se podíváme na jednotlivá místa, tak také není všude konstantní početnost těch hrabošů. Liší se to i na velice malém prostoru. Musí to opravdu zhodnotit ten zemědělec sám, kdy a jak k tomu přistoupí.

Podle stavu populace se to dá odhadovat v konkrétní lokalitě. Záleží na tom, kolik tam mají potravy, jestli už je sklizeno, jaké bude počasí, jak bude pršet. To jsou všechno faktory, které hrají nějakou roli.

Je také důležité, že pokud se v této situaci těsně před zhroucením populace naředí, třeba použitím nějakého jedu, tak to uvolněné místo velice rychle zaplní hraboši z okolí. Hledají, kde by mohli najít prostor k životu, a zaplní jej. Může to být tedy velice neúčinné a takovýto zásah může oddálit ten přirozený kolaps populace.

Biologická cesta proti přemnoženým hrabošů nestačí, zdůrazňuje expert ze zemědělského ústavu Hnízdil

Číst článek

Ještě ohledně toho trávení. Dá se podle vás říci, že jed je efektivnější a levnější? A naopak přírodní preventivní opatření proti hrabošům ekologičtější, ale dražší?
Těžko říci, bude to otázka jak kde a také celkového přístupu konkrétního zemědělce. Nejsem schopen srovnat ekonomický dopad třeba hlubší orby a použití Stutoxu. Ale patrně levnější bude chemická látka.

Máme ale spoustu zemědělců, kteří hospodaří v ekologickém zemědělství, nebo konvenčně hospodařících zemědělců, kteří říkají, že by Stutox na povrch nikdy nedali, protože to je příliš drastické.

Stutox II je podle některých odborníků nebezpečný nejen pro hraboše nebo zajíce, ale také pro dravce, který se těmito živočichy živí. Proč? Můžete popsat, jak jed Stutox II na zvířata působí?
Rozložením ve vlhkém kyselém prostředí vzniká fosforovodík, který je prudce jedovatý plyn, jenž zabíjí. Může tam zřejmě docházet k tomu, byť v omezené míře, že pokud ptáci spolknou přiotráveného nebo uhynulého hraboše, tak mohou dostat nějakou dávku této látky.

Může se jed třeba nějakým způsobem dostat do půdy nebo vody? Mířím tím k nějakému ohrožení člověka.
Nebezpečí nehrozí, protože účinná látka fosforovodík je plyn, který vyprchá, nic po něm na místě nezbyde. Nebezpečí je akutní, pokud by se látka dostala do vody, tak tam vytráví vše, co v té vodě v tu chvíli je, ale nebude se nikde akumulovat nebo se dostávat do podzemních vod.

Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme