Česku chybí téměř čtyři roky voda, zasahuje to už i do stability systému, tvrdí autoři projektu InterSucho

Po čtyřech letech srážkového deficitu se hydrologické a zemědělské sucho v Česku proměnilo i v sucho socioekonomické. Označuje se tak stav, kdy nedostatek vody zasahuje do produktivity a stability systému. Podle Českého hydrometeorologického ústavu na velké části republiky chybí od ledna 2015 do září 2018 proti průměru přes 500 milimetrů srážek, někde dokonce 700 milimetrů, řekl jeden z tvůrců projektu pro zemědělce InterSucho Miroslav Trnka.

Praha/Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto | Zdroj: Fotobanka Pixabay

„Frekvence sucha se statisticky významně zvyšuje,“ řekl Trnka, podle něhož od roku 2000 nebylo v republice území, kterému by se sucho vyhnulo.

Výsledek čtyřletého sucha: třetina rezervoárů podzemní vody je na extrémně nízkých stavech, říká klimatolog

Číst článek

Modely ukazují, že to tak bude dál a vědci odhadují, že příští rok by mohla být globální teplota tak vysoká jako v roce 2016, který byl dosud nejteplejší v historii.

„Křivka produkce oxidu uhličitého posledních 150 let exponenciálně roste, proto lze očekávat, že dále bude růst i teplota. Už nikdo nepochybuje, že se nás změna klimatu netýká,“ uvedl Trnka.

Kompenzace sucho nevyřeší

Zemědělce letos nepostihlo sucho jen v Česku, ale prakticky v celé západní a střední Evropě. V Polsku se škody v tomto roce odhadují na 11 miliard korun, v Belgii na 6,75 miliardy, v Německu na 17 miliard.

„V Rakousku úhrn škod neznáme, ale výrazně byl zasažen sever a západ Rakouska. Přitom Rakousko je nám dáváno za příklad správného hospodaření a péče o krajinu, ale také musí vyplácet kompenzace,“ sdělil další z tvůrců InterSucha Petr Hlavinka. Ty dostanou i čeští zemědělci.

Další z tvůrců InterSucha Zdeněk Žalud však zemědělce varoval, že brzy na kompenzace pravděpodobně nedosáhnou, protože limitem je propad alespoň o 30 procent proti tříletému průměru a ten se vlivem stále častějšího sucha snižuje. „Evropa platí kompenzace za postižení náhodnými jevy. Sucho se však stává pravidlem. A kompenzace sucho nevyřeší. Řešením je pouze adaptace hospodaření a krajiny, aby dokázala zadržet více vody. Sucho bude, to je jisté,“ řekl Žalud.

Až 700 mm srážek od ledna 2015

Vědci zabývající se změnou klimatu v Česku dlouhodobě předpovídají, že zatímco průměrné teploty porostou, což se v posledních letech potvrzuje, má se mírně zvyšovat roční úhrn srážek. Tato prognóza se však od roku 2015 nepotvrzuje a úhrny jsou podprůměrné, řekl ve středu na brněnské konferenci o suchu v zemědělství.

V některých částech Česka chybí od roku 2015 až přes 700 milimetrů srážek, což lze přirovnat k devíti měsícům ročně bez srážek. Pro klimatology jde však zatím o tak krátké období, že je nemožné říct, zda jde o trend, nebo jen o suchou epizodu, jakých zná minulost více.

Voda obcím chybí i v zimě. ‚Je to celorepublikový problém,‘ říká Švagr ze správy hmotných rezerv

Číst článek

„Deficit srážek narůstá víceméně od roku 2011 a velmi se zvýraznil v roce 2015 a letos. Bude dlouho trvat, než se stav vod vrátí k normálu a je k tomu potřeba především zima bohatá na sníh,“ popsal na konferenci klimatolog Pavel Zahradníček, jenž se na projektu InterSucho rovněž podílí.

Sezonní předpovědi pro letošní zimy však nejsou příliš příznivé. Loni chyběl sníh výrazně. Napadlo ho jen 67 procent průměru a v oblastech, kde bylo ve vegetační sezoně sucho nejvýraznější, ho bylo třeba jen 35 procent průměru. „Čím dál častěji se kloníme k názoru, že podoba zimy ovlivňuje sezonu sucha v dalších měsících,“ dodal Zahradníček.

Zatímco po loňské zimě začaly být problémy se suchem v květnu a červnu, příští rok mohou při slabé sněhové pokrývce přijít ještě dřív, což by bylo pro zemědělce velmi problematické.

Modely vývoje klimatu v Česku do roku 2100 předpokládají růst teplot a mírné zvyšování ročního úhrnu srážek. „Sice se předpokládá, že se prodlouží suchá období během roku, ale srážky by měly přijít v intenzivnějších deštích a bouřkách. To se však čtyři roky nedělo. Narostl počet bezdešťových dnů a klesl i počet dnů s intenzivními srážkami. Proto mapa sucha vypadá tak děsivě,“ uvedl Zahradníček.

Zmínil také, že i pesimistické modely pro vývoj klimatu v Česku pro konec století už se srovnávají s aktuálním klimatem. „Optimistické modely hovoří o 20 tropických dnech za rok v roce 2100. Pesimistické o 40. Letos jich přitom bylo přes 30, více než v roce 2015. Letošek bude pravděpodobně nejteplejší v historii měření v ČR, tedy za více než 200 let. A vysoké teploty krajinu dále vysušují,“ řekl Zahradníček.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme