Extrémní sucho postihuje až třetinu území Česka. Přestože suché počasí vystřídaly deštivé dny, zemědělci už počítají se slabší úrodou. Hostem pořadu Interview Plus byl profesor Zdeněk Žalud z projektu Intersucho.

Tento článek je více než rok starý.

Praha 16:58 6. května 2019 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Za posledních pět let na určitých místech Česka chybí 400–500 ml vody. To je jako by třeba na jižní Moravě jeden rok vůbec nepršelo. Deficit je obrovský a je zaděláno na velké problémy,“ upozorňuje Žalud.

Profesor Žalud vysvětluje, že klíčovým obdobím je zima – ta poslední sice byla srážkově nadprůměrná, ale zároveň i velmi teplá. V nižších polohách se proto nevytvořila sněhová pokrývka, takže nižší vrstvy zůstaly suché.

„Deště, které teď přišly, výrazně pomohly nasytit povrchovou vrstvu. Ale vegetace, která je velmi žíznivá, tuto vodu nepustila do nižších vrstev, kde ten deficit stále trvá,“ doplňuje.

Řešení má „ale“

Podle Žaluda nejde ani tak o celkový úhrn srážek – těch sice bylo v posledních pěti letech méně, to je prý ale přirozený výkyv. „Zásadní je, že máme konstantně zvýšenou teplotu. Zvyšuje se výpar a vodu, kterou zemědělec potřebuje v půdě, tak nachází ve formě vodní páry v atmosféře,“ upozorňuje.

Část viny za nedostatek vody prý nesou i lesníci a zemědělci, základní příčinou je ale klimatická změna a hlavním úkolem adaptovat se na ni. Možných opatření existuje celá řada, musí se ovšem provádět systémově.

„Každé opatření má své ‚ale‘. Vodu v půdě zadrží organická hmota – kde ji chcete vzít při současném stavu živočišné výroby? Nebo zadržování vody v krajině. Přehrady mají obrovský význam, ale až nám ta voda odteče z polí do přehrady, tak to už je pro krajinu pozdě,“ přibližuje.

Změnit se podle Žaluda musí i hospodaření s půdou, která je v Česku z více než poloviny ohrožena erozí, a investovat do nových zemědělských technologií. „Existují takové, které umožní kvalitní krajinu i výnosy v suchých podmínkách,“ dodává s tím, že to ale stojí peníze.

Volba peněženkou

Žalud kritizuje nadměrné pěstování řepky. Ta spotřebuje velké množství vody a živin, zároveň po sobě ale zanechává hodně organických zbytků a je protierozní. Problém je v tom, že roste zhruba na 17 procentech zemědělské půdy, správně by to mělo být méně než deset procent.

Změnit by se měla dotační politika ministerstev zemědělství a životního prostředí: „Ostře nesouhlasím s dotacemi na plochu. Mám hektar, dostanu peníze. Ne, k tomu hektaru se musím nějak chovat a pak teprve dostanu peníze.“

„Budeme si muset říci, jestli chceme produkční krajinu a levné potraviny, anebo trošku dražší potraviny a krajinu, která plní i jiné funkce – půdoochrannou, vodoochrannou a biodiverzitní,“ uzavírá bioklimatolog z brněnské Mendelovy univerzity.

Michael Rozsypal, Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít