Zima byla sice bohatá na srážky, ale teplá. V nížinách je pořád sucho, říká bioklimatolog
Během letošní zimy spadlo podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) o čtvrtinu víc srážek, než bývá obvyklé. Zároveň to ale byla čtvrtá nejteplejší zima za posledních deset let. „Především na jižní a střední Moravě, ale také ve Středočeském a Pardubickém kraji, je skutečně relativně velké území, které by vody potřebovalo mnohem víc,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz profesor Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně.
Jaká byla letošní zima? Pomohla v boji se suchem?
Pokud se na to podíváme z pohledu srážek, můžeme říct, že byla rozhodně lepší než zimy minulé. Na druhé straně ani toto vylepšení srážkové činnosti nepomohlo doplnit veškerý stav zásob jak podzemní, tak povrchové vody. I v současné době máme v České republice asi deset procent území, kde je množství vody v půdě, řekněme, slabší. Dá se hovořit i o suchu. Jsou to především níže položené oblasti.
Je to i kvůli tomu, že podle ČHMÚ šlo o čtvrtou nejteplejší zimu za posledních deset let?
Přesně o tom to je, protože zimu samozřejmě nedělají jenom srážky, ale také teplota. A v okamžiku, kdy je relativně více srážek - což můžeme říci, že bylo, neříkáme, že to byla nějaká nadnormální, ale rozhodně to nebyla úplně suchá zima - a k tomu máme ale vyšší teploty, dochází k tomu, že se srážky neakumulují ve sněhové pokrývce a samozřejmě odtékají v průběhu zimy. Pochopitelně to, co teď říkám, platí především pro níže položené oblasti. Od nějakých 600 metrů nahoru sněhová pokrývka byla, a tam je půdní profil v současné době nasycen velmi dobře.

Profesor Zdeněk Žalud
Prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D se zabývá zemědělskou a lesnickou meteorologií. Specializuje se na dopady změny klimatu na agroklimatické podmínky a na klimatické předpoklady udržitelného zemědělství. Je spoluautor projektu Intersucho, působí na Mendelově univerzitě v Brně a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Takže nížinám zima neprospěla, ale hory jsou na tom lépe?
Když se na to podíváme z pohledu půdní vlhkosti - což je třeba z pohledu vegetace, z pohledu zemědělství a lesnictví klíčový parametr -, můžeme říct, že ve vyšších nadmořských výškách je teď půdní profil do jednoho metru hloubky prakticky nasycen na 80 až 90 procent. To znamená, že je to naprosto v pořádku. Takhle by to mělo být, když se vstupuje do jara.
V níže položených oblastech, především na jižní a střední Moravě, ale také ve Středočeském a Pardubickém kraji, je skutečně relativně velké území, které by vody potřebovalo mnohem víc a zvláště v hlubších vrstvách - tak ve 40 až 100 centimetrech – je v těchto lokalitách pořád výrazné sucho.
Zimní doplňování
Jak by musela vypadat zima, aby se obnovily zásoby vody, o kterých jste mluvil, a nasytila se i půda?
Kdybychom si vzpomněli na zimy, které tady byly před třiceti, čtyřiceti lety, tak počet dnů se sněhovou pokrývkou byl i na jižní Moravě a v nadmořských výškách kolem 200, 250 metrů řádově kolem padesáti, šedesáti. Teď, v období, které charakterizujeme jako období se změněným klimatem, jsou to řádově jednotky. Sněhová pokrývka v nižších nadmořských výškách vymizela.
Letošní zima byla bohatá na sníh a čtvrtá nejteplejší v dekádě, spočítali meteorologové
Číst článek
Optimální zima by samozřejmě měla vypadat tak, aby i v níže položených oblastech byla řádově desítky dnů souvislá sněhová pokrývka, protože ta, když na jaře taje, je zdrojem pro půdní profil, který se může dosytit, což se v podstatě nestane, pokud sněhová pokrývka chybí.
A pak je tady ještě jedna důležitá věc, a to jsou podzemní vody. Ty se na území České republiky doplňují zásadně v prosinci, lednu a únoru, tedy v období, kdy „nejede“ vegetace, kdy nevegetuje. To znamená, kdy vegetace netranspiruje (transpirace je výdej vody povrchem rostlin, pozn. red.) a tato voda může postupně procházet až do podzemních vod, které se doplňují. Jakmile se na jaře „probere“ vegetace, spotřebuje vodu v půdě pro sebe, pro svoji transpiraci, pro svůj růst a podzemní vody se de facto nedoplňují.
Takže v okamžiku, kdy máme zimu teplejší, přijdou srážky, ale my vidíme, jak v těch našich narovnaných řekách kolem nás ty metry krychlové vody sviští do Rakouska nebo dalších do sousedních zemí a nám to samozřejmě nepomůže. Ideální zima znamená sníh a sněhovou pokrývku řádově měsíce všude, nejenom ve vyšších polohách.
Česko už čtyři roky sužuje sucho. ‚Srážek je teď hodně, vyhráno ale nemáme,‘ varuje hydrolog
Číst článek
Lze předpovědět, jestli nás čeká sucho jako loni?
To, jestli bude v roce 2019 sucho, vám neřekne nikdo. Nemůže vám to ani říct, protože v podmínkách 50. rovnoběžky v Evropě je předpověď počasí omezena nějakou spolehlivostí nad 80 procent do nějakých pěti, šesti dnů.
Pokud by dneska někdo říkal, že ví, jaké bude léto a že bude sucho, jsou to skutečně spekulace, statistiky, ale není to seriózní předpověď. V žádném případě se nedá říct, jestli letos opět zažijeme suchý rok. Dá se ale na základě vývoje klimatu celkem seriózně říct, že v příštích dvaceti letech zažijeme šest, sedm velmi suchých ročníků. Ale které to budou, to vám skutečně nikdo neřekne.
Dalo by se alespoň předpovědět, jaké bude jaro?
Na našem webu InterSucho máme pět předpovědních modelů a ten nejdelší z nich dosáhne na devět dní. Tuto předpověď každý den aktualizujeme a můžeme říct, že se ten devátý den většinou velmi rychle mění.
Máme tam i prognózu na dva měsíce, ale ta je čistě statistická. Vychází to z toho, jaký je současný stav a jak by to bylo až na dva měsíce dopředu, kdyby bylo „průměrné“ počasí jako posledních 50 let. Ale všichni víme, jaký je to průměr. Prostě se nedá říct, jak bude za měsíc. Prostě nedá.