Národní park Šumava slaví třicetileté výročí. Za tu dobu se do přírody samovolně vrátili vlci nebo bobři
Na mapě ho najdete v jihozápadních Čechách, leží na rozhraní Plzeňského a Jihočeského kraje a s rozlohou přes 68 tisíc hektarů je největším v Česku. V sobotu je to přesně třicet let od vyhlášení Národního parku Šumava. Měl pomoct zachovávat původní přírodu a do hor se i díky němu vrátily desítky rostlin a živočichů. Přístup k ochraně regionu se ale za třicet let měnil, diskutovalo se třeba o bezzásahových zónách nebo řešení kůrovcové kalamity.
„Procházíme lesem, který před patnácti nebo dvaceti lesy prošel kůrovcovou gradací. Procházíme malým lesem, který vznikl po rozpadu. Mladým lesem, který se tady spontánně a samovolně obnovil,“ vysvětluje Jan Kozel z Národního parku, proč mají i při kalamitách zůstat lesy bez těžby.
Právě dřevo bylo i jedním z důvodů, proč se vyhlášení parku odsouvalo. O konečné dohodě pak informoval v březnu 1991 i Československý rozhlas.
Poslechněte si celou reportáž k třicetiletému výročí šumavského národního parku
„Až na vládní úrovni se domluvili ochránci přírody a podniky hospodařící na Šumavě, že oběma stranám jde o šetrné zacházení s lesním bohatstvím v této oblasti. Lesní závody už nejsou nuceny vyvážet dřevní hmotu. Kvůli jejímu těžení se bránili přísnější ochraně,“ znělo před třiceti lety ve vysílání rozhlasu.
Za 30 let se do šumavské přírody vrátily některé druhy rostlin i živočichů jako třeba puštík bělavý. „Je to docela velká sova a docela nebojácná. Když přijdete blízko k jejímu hnízdu, tak je na vás schopná zaútočit,“ popisuje ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Někteří živočichové se do parku vrátili sami. Tak přišel třeba bobr, který byl ale podle slov ředitele parku reintrodukován v Bavorsku a Rakousku.
Bobři versus vlci. Vědci sledují život kolem bobřího hradu
Číst článek
„Vlk tady pořád nějak byl. Ale teď můžeme mluvit o tom, že máme několik let jednu až dvě smečky. Možná letos tři, uvidíme,“ říká Pavel Hubený.
O proměnách přírody na Šumavě teď národní park chystá publikaci. Jak říká jeho mluvčí Jan Dvořák, právě rozmanitost parku bude jedním z témat.
„V roce 1991 bylo na Šumavě zhruba třicet nebo čtyřicet motýlích druhů. Dnes jich je 80. Pomohli jsme s návratem rysa ostrovida. Vrátil se nám sokol stěhovavý,“ jmenuje mluvčí parku.
Další druhy rostlin a zvířat se na Šumavu vracejí i díky bezzásahovým zónám. Ty by měly podle plánů Národního parku v roce 2060 zabírat tři čtvrtiny celkové rozlohy. Postupně bude park omezovat i těžbu dřeva.
