Musíme změnit způsob, jak se chováme k půdě. Jinak klimatické krizi nezabráníme, varuje fond
Světový fond na ochranu přírody před pátečním zahájením zasedání Mezivládního panelu pro změny klimatu v Ženevě upozornil, že klimatické krizi nelze zabránit bez radikální transformace využívání půdy a potravinového systému. Zhruba čtvrtina emisí skleníkových plynů škodících klimatu pochází ze zemědělství, lesnictví a dalších způsobů využívání půdy, upozorňuje světový fond.
V pátek začalo v Ženevě 50. zasedání Mezivládního panelu pro změny klimatu, který 8. srpna zveřejní zvláštní zprávu o změnách podnebí, rozšiřování pouští, degradaci půdy, udržitelném podnebí a potravinové bezpečnosti.
V pátek zamířil do Ženevy také český zástupce v mezivládním panelu Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu.
O změně klimatu budou na všech školách učit akreditovaní pedagogové, plánuje anglický region
Číst článek
„Zpráva jasně ukáže, že současný způsob využívání půdy přispívá ke změně klimatu. Proto v budoucnu naléhavě potřebujeme změnit způsob užívání půdy,“ řekla mluvčí Světového fondu na ochranu přírody pro otázky klimatu Lisa Plattnerová.
K nutným předpokladům podle ní patří udržitelné nakládání s půdou, radikální změny v chování spotřebitelů i zachování lesů a dalších přirozených ekosystémů.
To by podle Plattnerové podpořilo redukci skleníkových plynů. Systematický přechod k udržitelnému půdnímu managementu a řešení založená na přírodě jsou podle ní rozhodující pro zajištění budoucnosti ohleduplné vůči klimatu a přispívají k dalším společenským cílům, jako je zamezení plýtvání potravinami a zajištění potravinové bezpečnosti.
Role přežvýkavců
Ke škodlivým emisím přispívají i přežvýkavci včetně krav. Při trávení vylučují metan, který klima ovlivňuje ještě více než oxid uhličitý (CO2). Jiné stravovací návyky a jiné zacházení s potravinami by podle vědců k ochraně klimatu výrazně přispělo.
Zvířata se nestíhají přizpůsobovat změnám klimatu, některé druhy vyhynou, tvrdí studie
Číst článek
„Pryč od přežvýkavců, pak bychom měli i více plochy pro pěstování potravin a zalesňování,“ řekla agentuře DPA německá spoluautora zprávy mezivládního panelu Almut Arnethová.
Například německé ministerstvo zemědělství uvádí, že při vypěstování kilogramu čerstvé zeleniny vznikne 153 gramů CO2, zatímco u kilogramu hovězího je to 13 311 gramů.
„Pokud vše bude pokračovat jako dosud, až budeme mít v budoucnu na Zemi devět miliard lidí a africké země a Čína ve spotřebě dotáhnou západní země, pak budeme čelit obrovskému dramatu,“ varuje další německý spoluautor zprávy Alexander Popp z postupimského Ústavu pro výzkum klimatu.
Odlesňování
Zpráva mezivládního panelu dá k dispozici nejnovější vědecké a politicky relevantní informace a dá zemím doporučení, jak mohou zvýšit své závazky ohledně ochrany klimatu v rámci pařížské dohody o ochraně ovzduší z roku 2015, uvedl Světový fond na ochranu přírody.
Běžná auta budou podle Bursíka muset z Prahy zmizet. Rád by se vydal cestou Londýna
Číst článek
Zhruba čtvrtina celosvětově přislíbených opatření na ochranu klimatu počítá s iniciativami, jako je snížení emisí v důsledku odlesňování a poškozování lesů nebo se zlepšením zemědělských metod.
„Zpráva by měla rovněž vyzdvihnout skutečnost, že krize klimatu a biodiverzity jsou vzájemně provázané,“ očekává Plattnerová.
Specifická opatření mohou přinést i výrazný dodatečný užitek člověku a přírodě, například v podobě obnovení důležitých funkcí ekosystémů a odolnosti vůči klimatické změně.
Opatření v zemědělství a lesnictví přitom nemají být záminkou k nečinnosti v energetice, zdůrazňuje Světový fond na ochranu přírody. Všechny sektory podle něj musí přispět k cíli omezit globální oteplování.
