Světový úspěch ostravských vědců: umělé housenky je dostaly do prestižního časopisu Science

Biologům z Ostravské univerzity se podařilo publikovat v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa Science. Absolventka Alžběta Suchánková a pedagog Pavel Drozd se podíleli na celosvětovém výzkumu, který s pomocí umělých housenek sledoval dravost predátorů na různých místech světa, řekl mluvčí univerzity Adam Soustružník.

Ostrava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Místo živých housenek (na ilustračním snímku) použili vědci umělé. Posloužily výborně. | Zdroj: Profimedia

"Oslovil nás Thomas Roslin ze Swedish University of Agricultural Science s možností zapojit se do projektu, který se právě rozbíhal na jednatřiceti místech světa. My jsme v té době hledali vhodnou metodiku pro práci s umělými návnadami, kterými jsme disponovali, takže to byla moc hezká shoda náhod," uvedl Drozd.

23 mladých vědců převzalo prémie Otto Wichterleho. Nerozhoduje jen výzkum

Číst článek

Vědcům se podařilo potvrdit, že pravděpodobnost napadení kořisti dravcem přímo souvisí se zeměpisnou polohou a nadmořskou výškou. Členové téměř 40 výzkumných týmů rozmístili na 31 místech po celém světě tisíce umělých návnad, které byly věrnými napodobeninami býložravých larev. "Po určitém čase je opět sesbírali a podrobili analýze, tedy spočítali počet útoků, které podle otisků čelistí v návnadě přisoudili jednotlivým živočichům. Zjistili tak, kolikrát za daný čas do návnady klovnul pták, kousla myš, mravenec či jiný živočich," vysvětlil Soustružník.

Míra útoků klesá od rovníku

Výzkum ukázal, že míra útoků klesá směrem od rovníku k pólům, což znamená, že například housenka v rovníkovém pralese je vystavena výrazně většímu riziku sežrání než housenka na českých polích.

Závěry výzkumu poslouží vědcům k lepšímu pochopení života nejen predátorů a býložravců, ale celého ekosystému. Ostravští vědci se navíc chystají zjištěné poznatky a získané zkušenosti zúročit v dalším výzkumu. Chtějí ověřovat, jaký je vztah počtu útoků k nadzemní výšce stanoviště daného živočicha. Cílem budoucího výzkumu tak bude objasnit, zda je například pro housenku riskantnější sídlit v korunách stromů nebo níže v podrostu.

Podle Drozda je pro mnohé vědce právě publikování v odborném časopise Science dosavadním vrcholem kariéry. "I my se samozřejmě radujeme. A to nejen pro samotný úspěch článku. To, že oslovili právě nás, znamená, že se ve světě ví, že se zde dělá kvalitní věda," dodal Drozd.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme