Boj o místo k hnízdění. Lejsci se přestali vracet do Afriky a sýkorky je v budkách často uklovou
Sýkorky vnímáme jako roztomilé ptáčky, které hlavně teď v zimě rádi pozorujeme na krmítkách. Jenže zdání klame a sýkorky se mohou projevit jako nelítostní agresoři. Své o tom vědí lejsci, kteří se sýkorkami prohrávají boje o hnízdní dutiny. Dozvídáme se o tom ze studie nizozemských vědců.
Sýkorky a lejsci se čím dál více potkávají, což ornitologové z univerzity v nizozemském Groningenu připisují klimatickým změnám. Oba ptačí druhy jsou závislé na dutinách – buď ve starých stromech, nebo lidmi vytvořených budkách. Za běžných okolností by takovou dutinu nejdřív měly využít sýkorky, které přes zimu zůstávají ve své domovině. Jak vyvedou mláďata, dutinu opustí a uvolní ji lejskům, kteří se vrací ze zimoviště v Africe.
Jenže s oteplujícím se klimatem se lejsci vrací dřív a tak o dutiny svádí boje, obzvláště v oblastech, kde dutin není dost.
Velké sčítání ptáků. Na krmítkách jich lidé zaznamenali 249 tisíc, nejčastější jsou sýkorky
Číst článek
Ke konfliktu může dojít i tehdy, kdy lejsek špatně odhadne situaci. „Sýkory kladou každý den jedno vajíčko, které pak přikryjí a odejdou. Lejsek si myslí, že ta dutina je volná. Avšak sýkora se mezitím objeví a právě takto dochází nejčastěji ke konfliktu,“ vysvětluje situaci ornitolog Peter Adamík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Větší hmotnost, silný zobák
Pokud ke střetu těchto dvou ptačích druhů dojde ve vzduchu, má větší šance lejsek. Je to zdatný lovec, navíc je lehký a dokáže dobře manévrovat. Jenže v budce nemá proti sýkorkám prakticky žádnou šanci. Sýkorka je těžší a má pevný a silný zobák, kterým lejska uklove k smrti. I když sýkorka vypadá na krmítku roztomile, je to od přírody agresivní pták.
Pro populaci lejsků by to však existenčně nemělo být nijak nebezpečné. K těmto soubojům dochází jen výjimečně. Většinou je totiž dutin dostatek a lejsci si samozřejmě radši najdou nějakou neobydlenou. A pokud už k tomu souboji dojde, obětí je jen sameček. Dorazí k dutině jako první a chce do ní vlákat samičku, se kterou by se spářil. Pokud sameček boj se sýkorkou prohraje, samička si jednoduše najde jiného samečka v jiné dutině. O samečky není u lejsků nouze.
Někteří ptáci mění své zimoviště v závislosti na počasí. V nových lokalitách můžou způsobit škody
Číst článek
Bojují i české sýkorky
Zmiňovaný nizozemský výzkum potvrdil to, co ornitologové zjistili už asi v padesátých letech a dochází k tomu prakticky všude, kde tyto ptačí druhy žijí. Včetně našeho území.
Nejčastěji to bývá v lužních lesích v nížinách, kde je velké množství sýkorek i lejsků a zároveň málo dutin. Ve vyšších nadmořských výškách je dutin více a současně se tam zahnizďuje méně ptáků. Důležité je také aktuální počasí. Boje o dutiny můžeme pozorovat, pokud je třeba chladný březen, kvůli kterému sýkorky zahnízdí pozdě. Ale zároveň se rychle oteplí a lejsci se vrátí dřív.
V Česku jich žije několik druhů. „Lejsek bělokrký žije více v nížinách, lejsek černohlavý ve vyšších polohách. Důležité jsou pro ně prosvětlené lesy, potřebují rozhled mezi korunami stromů,“ doplňuje ornitolog.
Jak intenzivní boj mezi sýkorkami a lejsky letos bude, zjistíme v dubnu. Hnízdní dutiny sýkorky zpravidla obsazují na jeho začátku, lejsci přilétají v polovině. Vše se bude podle ornitologů odvíjet od toho, jak moc a jak dlouho se jejich zájmy budou překrývat.
