Marmoladský ledovec by mohl již za patnáct let zmizet. ‚Není to už živý systém,‘ tvrdí profesor Varotto

Ledovec na hoře Marmolada, nejvyšším vrcholu italských Dolomit, by mohl kvůli globálnímu oteplování do patnácti let zmizet. Informovala o tom agentura ANSA s odvoláním na výzkum vědců z univerzity v Padově. Před deseti lety ztrácel ledovec ročně pět hektarů ze své rozlohy, za poslední tři roky to bylo pokaždé devět hektarů.

Řím Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Marmoladský ledovec by mohl kvůli globálnímu oteplování do patnácti let zmizet (ilustrační foto) | Foto: Didgeman | Zdroj: Fotobanka Pixabay | CC0 Creative Commons,©

Příčinou nejsou pouze vysoké teploty, připomněl profesor Mauro Varotto. Ledovce ubývá, protože se zmenšil jeho objem a už to není „živý systém“. Jakmile je tloušťka podle Varotta menší než jeden nebo dva metry, povrch ledovce se začne narušovat.

‚Nejhorší možný scénář‘. Ledovce v Grónsku a na Antarktidě tají rychleji, než se čekalo, uvádí studie

Číst článek

„Ledovec za posledních 70 let ztratil více než 80 procent svého objemu,“ konstatoval Aldino Bondesan, který v oblasti koordinuje společnosti glaciologů. „Možná mu zbývá jen 15 let života,“ dodal. V roce 1954 měl ledovec 95 milionů čtverečních metrů a od té doby se zmenšil na nynějších 14 milionů čtverečních metrů.

Labyrint ledových tunelů

Za první světové války v ledovci vykopali labyrint ledových tunelů rakouští vojáci. Odhaduje se, že tunely se nacházely až v hloubce padesáti metrů. Vojáci se spustili dolů trhlinami a vydlabali dvanáct kilometrů chodeb, které tvořily legendární ledové město.

Itálie vyhlásila válku Rakousku v roce 1915, aby na habsburské říši získala území, na něž si činila nárok. Ve snaze prorazit rakouskou linii napadly italské jednotky rakouské vojáky v zákopech na svazích Marmolady. Ledové město se jim ale nikdy dobít nepovedlo a v roce 1917 byla Itálie nucena stáhnout své vojsko z celého regionu.

Tající led čas od času odhalí nějaké svědectví o válečných dobách: mrtvého vojáka, sklady potravin, noclehárny sbité z dřevěných trámů, zbraně nebo osobní věci.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme