Tasmánští čerti se naučili bojovat s rakovinou. Mění se jim DNA a posiluje imunitní systém
Tasmánští čerti se dokázali přizpůsobit rakovině. Jejich populaci na jihoaustralském ostrově decimovalo nádorové onemocnění zvané DFTD. V posledních letech se ale imunitní systém a DNA bojovných šelem začaly měnit a jsou vůči nemoci, která koncem devadesátých let minulého století začala decimovat jejich populaci, odolnější.
Mezi ďábly medvědovitými aneb Tasmánskými čerty se kolem roku 1996 objevila nemoc nazvaná DFTD, což je nádorové onemocnění tváře ďáblů medvědovitých. Choroba se mezi nimi začala velmi rychle šířit, postihla až 95 procent populace a lokálně zabíjela až devět z deseti nakažených tasmánských čertů, kteří se kvůli ní dostali na seznam ohrožených druhů.
Hmyz za 100 let nevyhyne. Ale budou tu méně příjemné a méně prospěšné druhy, tvrdí entomolog
Číst článek
Vědci předpokládají, že nádory se mezi tasmánskými čerty šíří během soubojů, při kterých se jednotliví čerti vzájemně koušou do tváře. Rozšiřování nemoci napomáhají mutace během hojení ran, ve kterých se následně objeví nádor, který dál roste. A při dalších soubojích se může rozšířit na další jedince. Nádory jsou přitom tak silné, že během 6 - 24 měsíců dokážou jedince zabít, mimo jiné i tím, že přelomí čelist nebo krční páteř.
Boj s nemocí
Teď se však ukázalo, že jejich imunitní systém se nemoci začal přizpůsobovat. Populaci tasmánských čertů sledují vědci dlouhodobě, aby předešli jejich vyhynutí. V posledních deseti letech pak sbírali epidemiologické informace a strategii mění a snaží se podpořit přirozený výběr u těch jedinců, kteří se nemoci DFTD dokázali přizpůsobit.
Část z nich totiž našla způsob jak s onemocněním koexistovat. Některým ďáblům se pod vlivem nemoci mění DNA - u některých se posiluje imunitní systém, který s infekcí bojuje, ostatní se přizpůsobují - a díky tomu dokážou své geny předat dál. Za posledních 16 let vyrostlo osm nových generací, které se postupně adaptují.
