Kde bývaly domy, je nyní voda. Thajský klášter bojuje se stoupající hladinou moří sázením mangrovů

Před pěti lety se v Paříži podařilo dosáhnout dohody o omezení emisí skleníkových plynů. Jejich množství v atmosféře se přesto dál zvyšuje a průměrná globální teplota roste. Jedním ze symbolů klimatických změn je buddhistický klášter na pobřeží Thajska. Ještě v 70. letech jej obklopovala země a moře bylo daleko. Teď je kolem památky voda a klášterní komplex se stal poloostrovem.

Bangkok Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Thajské pobřeží dříve chránily mangrové lesy, za posledních třicet let je ale firmy vykácely | Foto: Z. Macát

„Támhle stávala škola. Všude kolem byly domy, ve kterých bydleli lidé. Vedla tam i silnice,“ říká Somnuek Chayaatipanyo, který je představeným kláštera Wat Khun Samut Chin.

Buddhistický mnich má oranžové roucho, stojí na dřevěném molu a prstem ukazuje do moře.

Přehrát

00:00 / 00:00

Stoupající hladina moří ohrožuje buddhistický klášter na thajském pobřeží. Poslechněte si reportáž Martina Baluchy

Před lety tam bývala vesnice, ve které žilo na 300 lidí. Teď je vše pod vodou. Zaplavenou silnici i vesnici připomínají jen sloupy elektrického vedení. Aby klášter neskončil podobně, začali mniši před dvaceti lety sázet tisícovky mangrovů.

„Rostou ve slané vodě. Když jich vysázíte hodně, tak můžou zmírnit následky vln i přílivu a odlivu. Zatím to funguje,“ uvedl pro francouzskou televizi France 2 buddhistický mnich.

Mangrovy začali sázet i okolní vesničané. Věří, že jim pomůžou zmírnit následky stoupající hladiny vody a bouří. „Než jsme začali sázet mangrovy, tak jsme se kvůli zvyšující se hladině a erozi museli stěhovat každé dva, tři roky. Teď ale můžeme zůstat na jednom místě a nemusíme se stěhovat,“ vysvětluje mnich.

Mount Everest je o 86 centimetrů vyšší, než se dosud uvádělo. Závěry přinesla čínská a nepálská expedice

Číst článek

Zhroucení ekosystému

Thajské pobřeží dříve chránily mangrovové lesy. Za posledních třicet let je ale firmy vykácely a na jejich místě vytvořily velké farmy na chov krevet.

„Všechny stromy pokácely a tím se sedimenty, které zadržovaly, dostaly do moře. Zhroutil se celý ekosystém. To je jeden z důvodů silné eroze thajského pobřeží,“ popsala pro francouzskou televizi Vivi Siripornová z iniciativy „Mangrovy pro budoucnost“.

Poslední roky se ale v Thajsku mění přístup. Vláda, nevládní organizace i samotní obyvatelé se mobilizují a sázejí mangrovy.

„Jestliže se všichni spojíme, tak místní obyvatelé budou moct i nadále žít na pobřeží,“ míní jeden z dobrovolníků. Lidé musí rostliny jednu po druhé umístit do bahna a připevnit ji k bambusové tyči. Vysázet mangrovový les tedy není jednoduché a trvá to roky. Úkol je to ale zásadní. Eroze totiž ohrožuje čtvrtinu thajského pobřeží.

Martin Balucha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme