Meteorolog: Tornádo na Moravě bylo nejsilnější v novodobé historii Česka, mohlo jich být i více

Jih Moravy zasáhlo ve čtvrtek nejsilnější tornádo v novodobé historii Česka. Přispěly k tomu i takzvané savé víry, které vznikají uvnitř rotujícího větru. Není navíc jasné, zda bylo jen jedno nebo jich bylo více, jak v rozhovoru pro iROZHLAS.cz řekl odborník na tornáda Martin Setvák z Českého hydrometeorologického ústavu.

Rozhovor Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dá se říci, jak silné bylo tornádo na Moravě?
Tohle tornádo je nejvýraznější, co jsme zatím měli v novodobé historii. Jak z hlediska plošného rozsahu škod v době trvání, tak způsobených škod. Určitě to bylo nejsilnější tornádo síly F3, ale pravděpodobně to bude F4 (viz boxík).

Fujitova stupnice

  • F0 - Škody na komínech, větvích stromů a vyvrácení mělce kořenících dřevin. Vítr v nárazech: do 119 km/h.
  • F1 - Strhává střešní krytinu, posune prefabrikované domy či sfoukne auta ze silnice. Vítr v nárazech: 120 až 180 km/h.
  • F2 - Strhává střechy, převrací vagóny a dodávky, zdvihá auta ze země a vyvrací velké stromy. Vítr v nárazech: 180 až 250 km/h.
  • F3 - Strhává střechy a zdi domů, převrací vlaky, zvedá auta ze země, vyvrátí většinu stromů v lesích. Vítr v nárazech: 250 až 330 km/h.
  • F4 - Zboří dobře postavené domy a ty se slabšími základy odfoukne pryč, stejně jako automobily. Vítr v nárazech: 330 až 420 km/h.
  • F5 - Třísekundové nárazy větru o síle přes 420 km/h, které i pevné domy dokážou vyrvat ze základů. Automobily odhazuje do stometrové vzdálenosti a je schopné servat kůru ze stromů. Dokáže srovnat se zemí nebo odnést pryč i bytelně postavené budovy.

Právě vyjednáváme s Jihomoravským krajem, že by tam vyrazily naše týmy pro dokumentaci jevů z meteorologického hlediska. A teprve potom bychom byli schopni říct, jestli to byla F4 nebo případně i F5.

Nevíme, jestli to bylo jedno tornádo, nebo několik nezávislých. Bylo to zřejmě na jedné bouři. Tornáda mohou obecně různě zeslábnout, vzdálit se od zemského povrchu a o kus dál se zase spustit. A na jedné bouři nebo blízkých bouřích může na supercelách vzniknout několik tornád.

Z dostupné videodokumentace, která se k nám dostala, je zjevné, že na tornádu byly savé víry. Jsou to menší víry, které vznikají uvnitř tornáda, ale jsou daleko silnější než samotné mateřské tornádo. Právě tyto savé víry mívají na svědomí ty nejvýraznější škody.

Proto tornádo způsobilo takovou katastrofu?
Určitě k tomu přispěly.

Co dokážou savé víry? Když to zjednoduším, vycucnou třeba část střechy do vzduchu?
Přesně tak. Pro savé víry je typické, že působí nejlokalizovanější škody. Zatímco tornádo může způsobit škody na pásu území širokém až několik set metrů a dlouhém jednotky kilometrů, savé víry vydrží několik sekund, maximálně několik desítek sekund, a kde si „hrábnou k zemi, tak tam můžou způsobit daleko větší škody než samotné tornádo v jejich okolí. Měli jsme v minulosti případy na Sokolovsku v roce 2000 nebo 2001, že tornádo strhlo střechu, poničilo dům, ale o pár metrů dál stojící skleník zůstal netknutý. To mohou udělat jen savé víry.

Důsledek klimatických změn?

Mohl byste ještě popsat, podle jaké stupnice se měří síla tornád?
Tornáda se označují Fujitovou stupnicí. F0 jsou nejslabší, která polámou sem tam nějakou větvičku. F3 jsou středně silná, která mohou nadnášet osobní auta a strhávat střechy. V Česku jich bylo v minulosti několik.

F4 jsme u nás zatím nezdokumentovali. Jediný pravděpodobný doklad čtyřkového tornáda byl z roku 1119 od kronikáře Kosmase, který velmi detailně popsal zničení Vyšehradu. Nejvyšší je F5, která má takovou sílu, že v amerických podmínkách dokáže zlikvidovat baráky. Staví se tam ale daleko slabší obvodové zdi než u nás.

Hasiči, vojáci a další uklízí spoušť po tornádu. Lidé na pomoc postiženým poslali téměř 200 milionů

Číst článek

Jak častá jsou v Česku tornáda?
Do roku 2020 jsme detekovali několik tornád ročně různé intenzity, většinou slabších. Bylo to asi od jednoho do sedmi tornád v roce.

Když člověk uvidí takovéto tornádo, může sám sebe nějak ochránit? Jako třeba při zemětřesení?
Hodně záleží na tom, jak včas se o tom dozví a v jakém se vyskytuje prostředí. Obecně, pokud má dost času a vidí, že se k němu blíží velký vír, tak je ideální se tomu vyhnout. Když jede autem, tak nezůstat čekat na silnici, až se to k němu přiblíží, ale ujet co nejdál. A pokud je v nějaké zástavbě a má k dispozici sklepní prostor, nebo v případě Moravy třeba vinné sklípky, tak se schovat tam. Rozhodně nezůstávat u oken nebo venku, kde je pravděpodobné zranění poletujícími troskami.

Může se něco takového, jako na Moravě, zopakovat?
Vyloučit to nemůžeme. Apeloval bych na to, abychom nepoužívali, že silné tornádo bylo důsledkem klimatických změn. To by bylo hodně odvážné tvrzení. V těchto dnech bylo více supercel a tahle byla doprovázena tornádem.

Tornádo pouze s bouřkou

Co způsobí tornádo?
Tornádo se vyvíjí pod bouřkovou oblačností. Nemůže se vyvinout z čistého vzduchu. Nutnou podmínkou je tedy existence bouřky. Ty nejsilnější, což byl i případ tohoto na Moravě, potřebují takzvanou supercelární bouři, která významně rotuje. Díky silné rotaci může trvat delší dobu než normální bouřky a může vyvinout cirkulaci, která tornádo spustí k zemi.

VIDEO: Tornádo strhávalo stromy, ploty i střechy. Doprovázela ho silná bouřka, viditelné bylo i z dálky

Číst článek

Dá se tornádo předpovědět?
Z radarových pozorování, které máme v Česku k dispozici, dokážeme poznat, že je přítomna mezocyklóna, tedy radarový projev rotace supercely. Ale nedá se říci, jestli je dostatečně silná nebo vhodná na to, aby tornádo spustila dolů. Supercel máme podstatně více, ročně jich jsou u nás desítky. Ale jenom minimum z nich zplodí tornádo, notabene takto extrémně silné.

Je nějaký spouštěcí mechanismus, kdy ze supercely vznikne tornádo?
Je to dáno vnitřní cirkulací supercely. Pro jejich vznik není postačující, že bude teplo, vlhko a tím pádem budou podmínky pro vznik supercel. Pro jejich vznik je ještě nutný takzvaný střih proudění, to znamená změna směru a rychlosti proudění s výškou, ideálně takzvané tryskové proudění nad oblastí, kde supercela vznikne.

‚Satan v podobě víru.‘ Přehled tornád, která zasáhla v minulosti Česko

Číst článek

Čím je silnější střih větru nebo tryskové proudění, tím je pravděpodobnost supercely nebo tornáda vyšší. A nejsilnější supercely zpravidla spustí tornáda. V amerických podmínkách se uvádí, že zhruba 50 až 60 procent supercel je doprovázeno nějakým tornádem.

Máme u nás nějakou podobnou statistiku?
U nás se tornáda dokumentují od poloviny 90. let. Do té doby převládal názor, že tornáda u nás nejsou. K výraznému zlomu došlo mezi lety 1999 až 2002 nebo 2003. Po tomto období bylo jisté, že tornáda u nás máme. Rozšířila se digitální fototechnika, bezplatný internet a fotoaparáty v mobilech. Začalo se k nám dostávat daleko více informací. Na adrese tornada-cz.cz se můžete podívat na všechna minulá tornáda dokumentována.

Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme