Velký bariérový útes nebo Yellowstonský park. Nejvzácnější památky UNESCO ohrožuje změna klimatu

Měnící se klima má drastický dopad nejen na impozantní ledovcový fjord v grónském Ilulissatu, o kterém místní úřady říkají, že v něm uvidíte globální oteplování na vlastní oči, nebo na blednutí australského Velkého bariérového útesu. V ohrožení je podle Mezinárodního svazu ochrány přírody (IUCN) každá čtvrtá položka na Seznamu světového dědictví OSN, varuje na svých internetových stránkách americká televize CNN.

New York Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Velký bariérový útes, korály (ilustrační foto) | Foto: Shwollo | Zdroj: Wikimedia Commons | CC BY-SA 4.0,©

Do současnosti bylo na seznam míst s mimořádným významem pro lidstvo zapsáno přes 1000 položek. Ale s tím, jak se svět zejména vlivem lidské činnosti otepluje, mohou některé z těchto lokalit o svůj mimořádný význam přijít, nebo dokonce zcela zaniknout.

Snad nejsmutnějším příkladem toho je impozantní ledovcový fjord v grónském Ilulissatu, kde ledovec Sermeq Kujalleq částečně vlivem globálního oteplování taje doslova před očima. Grónské úřady dokonce do fjordu lákají lidi, kteří chtějí vidět globální oteplování na vlastní oči a jako na místo, které je třeba vidět, „než bude pozdě“.

Grónský ledovec taje rychleji, než se předpokládalo. Ostrov každoročně přijde o 280 miliard tun ledu

Číst článek

„Prakticky každé místo zapsané na seznamu světového dědictví je do nějaké míry ohroženo změnou klimatu,“ upozorňuje Adam Markham z americké nevládní organizace Union of Concerned Scientists (Svaz znepokojených vědců).

Yellowstoneský park

Na některých místech je bezprostřední nebezpečí zcela jasné. Například americký Yellowstonský národní park zažívá oproti dřívějšku teplejší zimy s menším množstvím sněhových srážek, řeky v něm se oteplují, jezera a mokřady se zmenšují a prodlužují se období s rizikem požárů. Upozorňují na to ve společné zprávě Program OSN pro životní prostředí, UNESCO a Union of Concerned Scientists.

Vědci odhadují, že téměř polovina mokřadů v oblasti, jejímž jádrem je Yellowstonský národní park, by mohla v příštích letech zmizet a že místo hustých lesů se zde budeme setkávat jen s mnohem řidším lesním porostem.

Kvůli meteorologickému jevu El Niño se oteplují vody v oceánu kolem Galapág, čímž jsou ohroženy zdroje potravy, díky nimž přežívá mnoho zdejších druhů. Stoupající hladina oceánu a vyšší vlny znamenají riziko pro obrovské sochy na Velikonočním ostrově, hrozí jejich převrácení.

Nejrychleji rostoucí hrozba

Každou čtvrtou položku na Seznamu světového dědictví OSN podle hodnocení Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) silně ohrožují změny klimatu. Jde o „nejrychleji rostoucí hrozbu“, uvádí tato organizace.

Stoupající teplota vody v mořích má v posledních letech negativní dopad na korálové útesy, jako je atol Aldabra v Indickém oceánu, Belizský bariérový útes nebo australský Velký bariérový útes. Vzestup teploty vody v letech 2016 a 2017 zničil asi polovinu korálů Velkého bariérového útesu i mnoho dalších jinde ve světě.

Silnější hurikány a umírání korálů. ‚Oceány se ohřívají rychleji, než se čekalo,‘ varují vědci

Číst článek

A pokud se změna klimatu nezpomalí, IUCN předvídá temnou budoucnost i pro další místa. Mechtild Rösslerová z UNESCO říká, že tato organizace průběžně sleduje dopad změn klimatu na světové dědictví lidstva.

„Pokud tato místa nedokážeme ochránit před těmito hrozbami - a jde o četná rizika - jak pak bude vypadat budoucnost?", ptá se. „Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví říká, že místa mimořádného významu. Je třeba předat budoucím generacím. Pokud nebudeme mít co předat, pak půjde o dramatickou situaci,“ říká.

Index zranitelnosti

Podle Markhama by jedním z řešení mohlo být vytvoření indexu zranitelnosti vůči klimatu. To by zemím, které se o místa světového významu starají, umožnilo lépe pochopit a sledovat klimatické změny a dokázat na ně účinněji reagovat.

Rösslerová říká, že je nezbytné vytvořit strategie, jak se přizpůsobit mimořádným událostem vyvolaným počasím. Často je při tom podle ní dobré čerpat ze znalostí a zkušeností místních lidí. Například v přírodně-kulturní oblasti Sierra de Tramuntana na španělské Mallorce, která se potýká s nedostatkem vody, lidé s úspěchem obnovili tradiční zavlažovací systémy.

Další dílek do skládačky globálního oteplování. Mokřady pod ledovcem vypouští metan do atmosféry, uvádí studie

Číst článek

Adam Markham z Union of Concerned Scientists nicméně připouští, že není možné chránit všechna místa, zejména ne ta v méně rozvinutých částech světa. Je přesvědčen, že lidé, kteří se o perly světového dědictví starají, přemýšlejí o tom, jak se se změnami klimatu vypořádat. Pochybuje naopak, že vlády jednotlivých zemí dělají dost pro to, aby změny zpomalily.

Markham připomíná, že v souvislosti s klimatickými změnami vždy dojde řeč na splnění cílů stanovených pařížskou dohodou. Tou se světoví politici v roce 2015 zavázali udržet zvyšování teploty „výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně“ v porovnání s teplotou v předindustriálním období. „Tomu se bohužel momentálně nijak neblížíme,“ připomíná Markham. „Pokud nebude splněna pařížská dohoda, ztratíme mnoho položek ze seznamu světového dědictví,“ varuje.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme