Seznam ohrožených druhů se rozšířil. ‚Situace je nehorší v dějinách lidstva,‘ varují vědci

Na Červený seznam ohrožených druhů přibyli další živočichové a rostliny. Celkem už jich je přes 150 tisíc, z toho skoro třetině akutně hrozí vyhynutí. Seznam už víc než půl století vede Mezinárodní unie na ochranu přírody. Ta oznámila jeho rozšíření na konferenci OSN v Montrealu, kde se skoro 200 zemí světa snaží vymyslet plán, jak degradaci přírody zastavit. Mimo jiné je cílem právě to, aby divokých zvířat a rostlin naopak začalo přibývat.

Montreal Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Konference OSN v Montrealu

Jeden ze základních cílů konference – dohodnout se na ochraně přírody aspoň na 30 procentech území do roku 2030 | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

Představte si biologické druhy jako dřevěné kostky, které tvoří věž. Když kostky budete jednu po druhé odstraňovat, věž začne být nestabilní, ale stále bude stát. Pak ovšem nastane okamžik, kdy se věž zřítí. V případě přírody jde o chvíli, kdy vyhynutím dalších několika druhů celý systém zkolabuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Korálové útesy jsou zdrojem obživy pro stamiliony lidí. Kvůli změně klimatu ale ve velkém umírají. Poslechněte si celou reportáž Jana Kaliby

To podle vědců kvůli poškozování přírody nešetrným zemědělstvím či průmyslem hrozí celým ekosystémům, které lidem zajišťují jídlo, pitnou vodu nebo léčiva.

„V tomto praktickém smyslu můžeme dát za příklad důležitých druhů třeba opylovače, kteří nám umožňují pěstovat jídlo,“ říká profesor Newcastleské univerzity Philip McGowan, který dorazil do Montrealu za Mezinárodní unii na ochranu přírody.

Profesor Newcastleské univerzity Philip McGowan | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

„A je zjevné, že třeba základem pro léčení některých nově se objevujících nemocí je využívání určitých rostlin a sloučenin, které obsahují. Ale i mnoho dalších produktů, které využíváme, pochází z přírodních druhů,“ vysvětluje. 

Na Červeném seznamu se objevují právě i léčivé divoké rostliny a v Montrealu na něj přibylo hlavně mnoho mořských živočichů. Vyhynutí hrozí už skoro desetině těch, které autoři seznamu monitorují. Nově třeba savci přezdívanému mořská kráva nebo dalšímu typu korálů.

Korálové útesy poskytují jídlo spoustě dalších mořských živočichů, celý ten systém je na nich závislý. Proto bude velký problém, pokud korálové útesy odumřou a zmizí,“ připomíná během konference OSN An Lambrechtsová, specialistka Greenpeace na oceány.

Specialistka Greenpeace na oceány An Lambrechtsová | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

Korálové útesy jsou významné třeba pro vývoj léků na rakovinu a jsou zdrojem obživy pro stamiliony lidí. Kvůli změně klimatu, znečištění a nadměrnému průmyslovému rybolovu ale ve velkém umírají.

Chráněná území

„V současnosti je chráněným územím jen asi jedno procento oceánů, pokud jde o mezinárodní vody. Je potřeba to výrazně navýšit,“ vysvětluje Lambrechtsová.

Vědci říkají, že nejméně na 30 procent plochy oceánů do roku 2030. To by měl být cíl zdejších vyjednávání. A nejde jen o tu plochu samotnou, ale i o kvalitu ochrany. Měla by existovat síť plně nebo vysoce chráněných vod, kde nebudou možné žádné ničivé aktivity, abychom si uchovali zdravé oceány,“ uzavírá Lambrechtsová.

Vyjednávání jde do finále, do Montrealu se teď sjeli ministři účastnických zemí. A jeden ze základních cílů konference – dohodnout se na ochraně přírody aspoň na 30 procentech území do roku 2030, neplatí jen pro oceány, ale i pro pevninu. I proto, aby země světa omezily aktivity, které vedou vymírání živočichů a rostlin.

Nature positive, konference OSN v Montrealu | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

„My na Západě, v Evropě, myslíme hlavně na praktický užitek, který nám rozmanitost živočišné a rostlinné říše dává. Ale v dalších částech světa je to i silný tradiční prvek kultury a spirituálního života. A stále důležitější je taky koncept mezigenerační spravedlnosti,“ srovnává Phil McGowan.

Čím víc vytěžujeme přírodní druhy, tím slabší bude jejich genetická rozmanitost. A tím náchylnější budou k vymírání v budoucnu. Takže tím omezujeme možnosti našich dětí spoléhat na přírodní druhy a udržitelného rozvoje příštích generací,“ varuje McGowan.

Podle zprávy OSN z roku 2019, zatím nejrozsáhlejší vědecké práce svého druhu, je na tom živočišná a rostlinná říše nejhůř v dějinách lidstva a zánik hrozí v dohledné době asi milionu druhů.

Reportáž Jana Kaliby z Montrealu si můžete poslechnout v audiozáznamu výše v článku.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme