Ptačí strategie před hurikánem, jakým je Irma: uteč, nebo se schovej
Podobně jako lidé, i ptáci mají několik strategií, jak se vypořádat s katastrofou, jakou je hurikán. Někteří utíkají s předstihem, jiní hledají úkryt. A ne všichni přežijí.
Pohyb ptáků je pro vědce stále velkou neznámou, do nedávna byli výzkumníci migrace odkázaní prakticky jen na odchyty jednotlivců a jejich kroužkování. Nástup dostatečně citlivých radarů a satelitních geolokátorů situaci mění.
Díky těmto zařízením víme, že některé druhy ptáků se bouři nevyhýbají, ale naopak do ní úmyslně vletí. V roce 2011 věci pomocí satelitu sledovali kolihu malou, pojmenovanou Chinquapin, která při cestě z Kanady na zimoviště do Jižní Afriky zamířila přímo do bouře Irene a cestu úspěšně zvládla.
Podobně se s bouří vypořádali i další dva sledovaní jedinci stejného druhu, ti se však na zimoviště nedostali. Při zastávce na ostrově Guadeloupe v Karibiku byli oba prakticky ihned po příletu zastřeleni.
Mapa pozorování ptáků v okolí cesty hurikánu Harvey
Některé druhy ptáků se snaží bouři uniknout, a tomu přizpůsobí svou migrační strategii. Například strnadci bělohrdlí reagují na pokles tlaku. Pokud se blíží bouře, vyrazí na cestu s předstihem.
Ani to nemusí stačit, zvlášť pokud jde o menší druhy. V roce 2005 hurikán Wilma zachytil hejno rorýsů ostnitých a část přeživších zanesl až do západní Evropy. Pokud se ptáci zachytí do oka hurikánu, může je zanést i tisíce kilometrů od místa, kam se původně chtěli dostat.
Zdaleka ne všichni přežijí. Většině zmíněných rorýsů se přežít nepodařilo, výzkumníci nalezli přes sedm stovek mrtvých jedinců, přičemž nepochybně šlo jen o část zabitých ptáků. V následujícím roce pak pozorovatelé v Kanadě odhadli, že se místní populace těchto ptáků propadla o polovinu.
Ještě zranitelnější jsou potom ptáci, kteří nemigrují a navíc jsou vázaní na konkrétní malé území, třeba ostrov. Pokud hurikán místo zpustoší, druh může prakticky vymizet. To byl případ i papouška amazoňana portorického. Už tak pytláctvím ohrožený druh přišel během bouře Hugo v roce 1989 o své útočiště v horách, a konce roku se tak dožilo jen 22 jedinců. Hurikány Emily a Wilma v roce 2005 pak pravděpodobně úplně vyhladily populaci drozdce cozumelského.
Řada zvířat, a to nejen ptáků, pak hledá ukrýt před bouří například v hustém rákosí nebo pod vývraty stromů, kde jsou chráněni jak před větrem, tak i před vytrvalým deštěm. Výjimkou nejsou ani případy, kdy vezmou zavděk domem, nebo jako v případě jestřába Cooperova při nedávném hurikánu Harvey, i taxíkem.
