V Německu dramaticky ubývá hmyzu a ptáků. Můžou za to zemědělci, míní ornitolog

Dvě různé studie poukazují na znepokojující trend, který v Německu pozorujeme: počty létajícího hmyzu se snížily za posledních zhruba 30 let o tři čtvrtiny, a ptáků je dnes o patnáct procent méně než před dvanácti lety. Informuje o tom německá stanice Deutsche Welle.

Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Obě studie poukazují na to, že mezi úbytkem hmyzu a ptáků je bezprostřední souvislost. Skoro všechny druhy ptáků, kterých se úbytek týká, krmí svá mláďata hmyzem. | Foto: Scott Goodwill | Zdroj: Fotobanka Unsplash

Studie Německého spolku pro ochranu přírody NABU došla k závěru, že v posledních letech se v Německu podstatně klesl počet ptáků. Během dvanácti let ubylo skoro 13 miliónů párů hnízdících opeřenců. To je zhruba patnáct procent ptačí populace. 

Tato studie o ptácích se objevila jen den poté, co jiný tým výzkumníků uveřejnil v americkém odborném časopise PLOS ONE své poznatky o tom, jak v Německu ubývá létajícího hmyzu. 

V případě těchto šestinohých živočichů jsou čísla ještě mnohem dramatičtější. Hmyzu je o tři čtvrtiny méně než před 27 lety. Podle studie NABU se úbytek ptáků nejvíc týká druhů, které nejsou ohrožené, například špačka. Mezi další zasažené ptáky patři vrabci, králíčci, pěnkavy, skřivani a strnadi. Naopak populace některých zvlášť chráněných vzácných a ohrožených ptáků se v posledních letech stabilizovala a někdy dokonce i vzrostla. 

Pokles o osmdesát procent 

Obě studie poukazují na to, že mezi úbytkem hmyzu a ptáků je bezprostřední souvislost. „Skoro všechny druhy ptáků, kterých se úbytek týká, krmí svá mláďata hmyzem,“ říká Lars Lachmann, ornitolog z NABU.

Studie o hmyzu se zakládá na celkové váze létajícího hmyzu, zachyceného od roku 1989 do speciálních pastí. Dobrovolníci je umístili v 63 různých chráněných oblastech ve třech různých německých spolkových zemích – pasti se nacházely na vřesovištích, pastvinách i na ladem ležící půdě.

Důvody poklesu populací hmyzu i ptáků jsou ale nejasné. Není prý pravděpodobné, že by jev souvisel se změnou klimatu. Naopak, teplejší klima je pro hmyz a tím i pro ptáky příznivější. | Foto: Ritchie Valens | Zdroj: Fotobanka Unsplash

Vždy na konci ročního období dobrovolníci nástrahy vyprázdnili, aby zjistili, kolik se tam za tu dobu zachytilo hmyzu. Celková hmotnost takto nasbíraného hmyzu klesla o více než tři čtvrtiny. Pokud porovnáme údaje jenom pro léto, kdy je hmyzu obvykle nejvíc, snížila se hmotnost shromážděných živočichů dokonce o 82 procent. 

Studii vedl Caspar Hallmann z university v nizozemském Nijmegenu, který analyzoval data shromážděná německými entomology. I když badatelé pokles očekávali, jeho míra je překvapila, podotýká Hallmann. 

Studie ukázala, že ubývání není omezeno na určité oblasti, ale že jde o širší problém, tvrdí Josef Settele z Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí v Halle. Ekolog Settele se na studii nepodílel, ale považuje ji za metodologicky spolehlivou, píše Deutsche Welle. Výsledky prý znamenají, že hmyz masově vymírá. 

Globální oteplování, nebo pesticidy? 

Důvody poklesu populací hmyzu i ptáků jsou ale nejasné. Není prý pravděpodobné, že by jev souvisel se změnou klimatu. Naopak, teplejší klima je pro hmyz a tím i pro ptáky příznivější. Nedávné zvýšení průměrné teploty o jeden stupeň Celsia by proto naopak mělo vést ke zvýšení populací. 

Negativní trend by mohl mít spojitost s moderním zemědělstvím. Hraje tu roli několik faktorů. Například pesticidy, zvlášť insekticidy, ale i hnojiva mění biologii půdy a rostlin. Svůj význam má i to, že farmáři pole osévají každý rok a nikdy je nenechají odpočinout. Ubývají také neobdělávaná místa, třeba jako keře a živé ploty kolem silnic. 

Lachmann říká, že „pokles nejvíc zasáhl ptáky, kteří žijí v zemědělské krajině. Příčinou tak prudkého úbytku jejich počtů je pravděpodobně vývoj území, na kterých se hospodaří.“ 

Podle Teja Tscharntkeho, ekologa z univerzity v Göttingenu, který se věnuje zemědělství, pokles výskytu hmyzu dokonce i v chráněných oblastech naznačuje, že tyto rezervace ztrácejí funkci místa, kde úspěšně vyrůstají nové hmyzí generace. Jakmile hmyz chráněné území opustí, ztrácí možnost se dál rozmnožovat. 

Německé sdružení farmářů ale došlo k docela jiným závěrům. „S ohledem na fakt, že měření výskytu hmyzu se provádělo jenom v chráněných oblastech, bylo by předčasné hned za viníka poklesu označit zemědělství,“ myslí si Bernhard Krüsken, generální tajemník sdružení. A dodává: „nová studie výslovně uvádí, že abychom mohli určit závažnost a příčiny úbytku hmyzu, potřebujeme další výzkum.“ 

Na jedné věci se shodnou všichni: pokud je situace špatná pro hmyz, bude to mít následky i pro ptáky a další zvířata. Dobré to není ani pro zemědělství – hmyz má nenahraditelnou roli při opylování rostlin, konstatuje článek na stránkách Deutsche Welle. 

Pesticidy v zemědělství (ilustrační foto) | Foto: 1737576 | Zdroj: Flickr

Miroslav Tomek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme