Chemické postřiky, řepka a sucho. V Česku ubývá včelstev, za dva roky se jejich počet snížil o 30 tisíc
V pondělí je Světový den včel. V Česku se ročně vyrobí kolem deseti tisíc tun medu. Loňský rok byl ale výjimkou - včelaři medu vytočili zhruba o tisíc tun méně. Podle statistiků to byl dokonce nejhorší výsledek za poslední čtyři roky. Kvůli suchu totiž včely neměly dostatek potravy. Navíc se za poslední dva roky jejich počet snížil o víc než třicet tisíc, tedy zhruba pět procent. Tématu se věnuje Radiožurnál.
Jsem v centru Prahy - v budově Státní veterinární správy. Společně s mluvčím úřadu Petrem Vorlíčkem stoupáme na střechu do pátého patra. Právě tam totiž najdeme pět včelích úlů.
„Náš střešní včelař nás ubezpečoval, že máme klidné plemeno včel. Teď je sluníčko a ony, když je teplo a slunce, tak jsou aktivnější, takže dnes budeme obezřetní. Možná půjdeme trochu dál,“ říká Vorlíček.
Když se kolem sebe rozhlédnu, tak vidím jen rušné silnice a betonové stavby. Mají tady včely vůbec možnost najít nějaké rostliny a opylovat je?
„Včela musí překonat určitou vzdálenost, aby se dostala ke kvetoucím rostlinám. Zajímavé je, že jí poslouží například i uliční stromy, které tady odsud nejsou daleko. Riegerovy sady jsou necelý kilometr a na druhé straně je Grébovka - řekněme dva kilometry. Tahle vzdálenost pro včelu není problém,“ popisuje Vorlíček Radiožurnálu.
Smog nevadí
Během května tady vytočí vůbec první med. Z jednoho včelstva ho bude až padesát kilo. Právě městských nebo taky střešních úlů v Česku přibývá. Mají je například na radnici v Brně nebo taky na obchodním centru v Jihlavě. Celkem jde zhruba o čtyři desítky takových míst. Tam, kde se úly osvědčily, je navíc dál rozšiřují.
S předsedkyní Českého svazu včelařů Jarmilou Machovou, která je zároveň sama včelařkou, stojíme na Praze 1 - tedy v úplném centru města. Podle ní včelám smog nevadí, nemá vliv ani na kvalitu medu.
Včely mohou být závislé na nikotinu stejně jako lidé. Setkávají se s ním v pesticidech
Číst článek
„Každý včelař, který chce vědět, jaký je jeho med, tak vezme skleničku a pošle ji do výzkumného ústavu včelařského. A my jsme si svůj med poslali a dostali jsme plný počet, takže náš med je super. Včely teď lítají na Petřín, mají tady i Vltavu - takže vodu, a začínají kvést akáty,“ přibližuje Jarmila Machová.
Horší imunita
Na venkově jsou včely paradoxně ve větším ohrožení. Chemické postřiky na polích jim totiž způsobují otravu. Z krajiny navíc postupně mizí důležité druhy rostlin, ze kterých včely získávají živiny - jako je třeba mák.
„Změnily se nám osevní plochy, co zemědělci pěstují. Samozřejmě pěstují to, z čeho mají peníze. Když se k tomu přidají pesticidy, postřiky - v dnešní době, kdy ty postřiky jsou jeden za druhým, tak včely trpí. A když jsou na zemědělských pozemcích a hledají pyl, a pokud ho nemají pestrý a mají tam jen řepku, tak to působí na imunitu a včely jsou oslabené,“ dodává Machová.
Jen loni kvůli otravě z pesticidů v Česku uhynulo přes 130 včelstev. Letos už Státní veterinární správa eviduje dva nové případy hromadných úhynů. Ještě rizikovější jsou ale pro včely nemoci - hlavně varroáza nebo taky včelí mor, jak potvrzuje včelař Petr Hájek.
„V tu chvilku, kdy jsou napadeny varroázou, tak se stávají terčem různých infekcí a viróz a zemřou,“ říká včelař.
Zatímco ještě v roce 2016 bylo v Česku přes 660 tisíc včelstev, loni se počet snížil zhruba o 30 tisíc.
