Prázdné úly nebo mrtvé a nevylíhnuté včely. Vir na západě Čech zabijí a mrzačí dělnice
Včelař Jiří Smolík z Honezovic na jižním Plzeňsku, letos přišel o zhruba o třetinu včelstev. Podobně jsou na tom i další včelaři na západě Čech. Na vině je infekční virové onemocnění včel, které přenáší roztoč varroa destructor, česky kleštík včelí.
„Je to malý dvoumilimetrový brouček,“ popisuje Českému rozhlasu Plzeň včelař Jiří Smolík, který včelaří na jižním Plzeňsku dvacet let a stará se o 300 včelstev. Letos přišel zhruba o 100 z nich.
Je to červený, nepatrný brouk, zhruba dva milimetry velký. Tak vypadá kleštík včelí. Je postrachem včelařů nejen na západě Čech, protože přenáší infekční onemocnění, které likviduje včelstva. Podrobnosti uslyšíte od Karolíny Stiborové
„Včely takové onemocnění nemůžou zvládnout. Mají nižší obranyschopnost. Může za to jejich přešlechťování. Včely jsou náchylnější a invazi roztočů se nedokážou bránit.“
V napadeném úlu jsou pak včelky, které se nestihly vylíhnout a spoustu mrtvých kusů, které mají typicky menší vzrůst a deformovaná křídla i končetiny.
Celostátně nemáme hlášeny hromadné úhyny včel, ale lokálně ano. Jsou to západní Čechy, také severní Morava,“ upřesňuje Miloslav Peroutka, místopředseda Českého svazu včelařů. Přesná čísla bude svaz znát až na jaře. Některá včelstva uhynou již v tuto dobu, na podzim. Jiná ovšem nyní jen zeslábnou a uhynou až během zimy.
S rozmnožování roztočů velmi úzce souvisí i počasí. „Loni i letos bylo velmi teplo, včelstva hodně plodovala a roztoč se množí právě na plodu. Takže čím je déle ve včelstvu plod, tím více roztočů se namnoží,“ vysvětluje Miloslav Peroutka.
Jedinou obranou proti roztočům je přeléčení včel. To čeká i včelaře Jiřího Smolíka. Během podzimu musí podle nařízení státní veterinární správy včely přeléčit třikrát.
Kleštík včelí
- původem z Indie, byl zavlečený do Česka v 70. letech 20. století
- způsobuje onemocnění varroázu
- šíří se jako „nežádoucí pasažér“ na těle trubců a dělnic, může se šířit i přemisťováním plástů a úlů mezi včelařskými provozy
- při silném napadení se na česně objevují těžce se pohybující včely s deformovanými křídly, končetinami a nepřirozeně vysunutým sosákem, klinické příznaky zjišťují nejdříve za 2-3 roky od nakažení
- pokud počet roztočů dosáhne řádu tisíců a více, včelstvo není schopné přežít zimní období.
