Věda pro děti: V duběnkách se skrývá živé překvapení. K čemu všemu v historii sloužily?

Duběnka je zhruba dva centimetry veliká kulička na listech dubu. Za její vznik může hmyz žlabatka dubová. Ta naklade na spodek listu vajíčka a z nich se pak vylíhnou larvy, které se živí rostliným pletivem. Ty se pak z kuličky prokoušou jako už dospělý jedinec. Přesný proces vzniku duběnky není znám.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Duběnky na listech dubu

Duběnka je zhruba dva centimetry veliká kulička na listech dubu | Zdroj: Shutterstock

Jde o druh hálky, což je útvar, který vzniká na rostlinách působením látek, které produkuje jiný organismus, třeba houba, bakterie, roztoč nebo hmyz. A právě hmyz je to u duběnek. Konkrétně jde o žlabatku dubovou.

Přehrát

00:00 / 00:00

V duběnkách se skrývá živé překvapení. K čemu všemu v historii sloužily?

Žlabatka je velká zhruba tři až čtyři milimetry. Má černohnědou až černou barvu a připomínám malou vosičku. Samičky žlabatek nakladou na spodní stranu listů vajíčka. Z nich se později líhnou larvy, poté vznikají hálky – jak přesně, to se dosud neví.

Určitě to ale nějak souvisí s chemickým nebo mechanickým působením, případně s virovou infekcí. Larvy se obklopí rostlinným pletivem, ze kterého berou živiny. To je také chrání proti predátorům a okolnímu prostředí rostlin a tkáň je nejprve měkká, ale postupně ztvrdne. A přesně to je hálka neboli duběnka.

Ta pak odpadá společně s listím a dospělý jedinec se líhne tak, že si vykouše v duběnce kruhový otvor a vyleze ven. Stará prázdná duběnka nakonec zplesniví a rozloží se.

Věda pro děti: Jak dlouho žijí nejstarší stromy a co se dá poznat z letokruhů?

Číst článek

Tyto kuličky na listech dubů tedy rozhodně nejsou žádnými plody, ale jde vlastně o takové hmyzí komůrky. Podobné se pak vyskytují třeba i na listech šípkových růží. Pro strom duběnky nepředstavují žádné riziko.

Inkoust i odvary

Duběnky neslouží jen jako domeček pro hmyz, mají i jiná využití. V minulosti se z nich vyráběl inkoust. Nejvíce byl rozšířen ve vrcholném středověku, když se ještě psalo brkem. Dají se z nich také vyrábět různé odvary, pleťová voda nebo prášek.

Dají se tak využít i k léčebným účelům. Mají protizánětlivé účinky, léčí infekce. Odvar z duběnek se může použít i jako kloktadlo při angíně a bolestech v krku. Pomohou i proti průjmu, na různé kožní problémy a na posílení imunity. Zároveň by se ale neměly používat dlouhodobě a ve velkém množství, jinak mohou způsobit i problémy.

Eva Sinkovičová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme