Budování Velké zelené zdi v Africe má problémy. Nepostupuje tak rychle, jak se plánovalo

Nejambicióznější projekt zalesnění na světě, africkou Velkou zelenou zeď, se zatím podařilo zrealizovat pouze ze čtyř procent, přestože uběhla víc než polovina plánované doby, píše deník The Guardian. Velká zelená zeď je iniciativa států Africké unie zahájená v roce 2007. Cílem je vytvořit do roku 2030 přirozenou bariéru proti rozšiřující se Sahaře, což má být 7000 kilometrů dlouhý pás vegetace spojující Senegal na západě a Džibutsko na východě.

Addis Abeba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mladý Senegalec s míčem u stromu baobab | Foto: Anne-Sophie Faivre Le Cadre/AFP | Zdroj: Profimedia

Přínosy zeleného pásu by podle jeho příznivců byly obrovské - hradba proti poušti má zlepšit život obyvatel jednoho z nejchudších světových regionů, pohlcovat oxid uhličitý, snížit četnost konfliktů, teroristických útoků a míru migrace.

V Botswaně uhynuly desítky slonů. Příčina je nejasná, pytláctví ředitel národních parků vyloučil

Číst článek

Mezi mezinárodní partnery projektu patří například Evropská unie, Organizace pro výživu a zemědělství, Světová banka nebo Francie.

Autoři studie, která byla tento týden představena na schůzce regionálních ministrů, tvrdí, že pokud má být do roku 2030 osázeno plánovaných 100 milionů hektarů plochy, bude k tomu zapotřebí větší technická podpora i přísnější dohled.

Po investicích přesahujících 200 milionů dolarů (asi 4,5 miliard korun) se zatím podařilo osázet čtyři miliony hektarů, což znamená, že od nynějška by bylo zapotřebí každoročně zvládnout minimálně dvakrát tolik, píše The Guardian.

Miliardy nových stromů

Dosažené výsledky se napříč jednotlivými státy zatím diametrálně liší. Etiopie, která se zalesňováním začala dříve než ostatní země regionu, je zatím v čele. Zvládla zasadit již 5,5 miliardy semenáčků, čímž vytvořila 151 tisíc hektarů nového lesa a 792 tisíc hektarů teras.

V Africe se podařilo vymýtit virus, který způsobuje dětskou obrnu. Poslední případ byl před čtyřmi lety

Číst článek

Naproti tomu Burkina Faso vysadila jen 16,6 milionu semenáčků a dalších rostlin a Čad 1,1 milionu sazenic, přestože obě země dostaly vyšší finanční podporu než Etiopie.

Jedním z problémů je nedostatečná kontrola. Jednotlivé státy hlásí odhady toho, co se jim již podařilo splnit, nicméně panují například obavy, kolik z 12 milionů sazenic v Senegalu se skutečně uchytilo.

To potvrzuje Salwa Bahbahová z firmy Climatekos, která měla na starosti vypracování zprávy o dosavadním stavu Velké zelené zdi.

„Projektu chybí uspokojivý monitorovací a hodnotící mechanismus, nevíme, kam přesně peníze plynou a k čemu jsou používány,“ upozorňuje.

Někteří odborníci jsou také skeptičtí k tomu, nakolik je vytváření hradby stromů účinné, a argumentují, že v některých regionech může být efektivnější zatravňování.

Větší politické podpory se také dostává obnově půdy a projektům zaměřeným na hospodaření s vodou v oblastech využívaných pro zemědělství než výsadbě stromů v odlehlých a řídce zalidněných regionech. To vše se zatím podepsalo na dosavadních výsledcích projektu, nebo alespoň zchladilo prvotní nadšení jeho jednotlivých aktérů.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme