Nevěra a nevlastní mláďata v hnízdě. Vědci v jižních Čechách odkrývají utajený život vlaštovek
Vlaštovčím samičkám imponují starší samečci – zřejmě proto, že mají větší zkušenosti se sváděním. Nejen vlaštovčí svádění, ale také nevěru nebo porovnávání kvality mláďat zkoumají přes deset let vědci ve vytipovaných oblastech jižních Čech.
U mnoha ptačích druhů jsou samec se samicí v době hnízdění stabilním párem, který se svorně stará o potomky. Zažitým odborným předpokladem tedy bylo, že si budou věrní i sexuálně.
Proč jsou vlaštovky nevěrné a co samičkám nejvíc imponuje? Poslechněte si reportáž Martiny Rasch
Proto vědce překvapilo, když zjistili, že ne všechna mláďata v hnízdě jsou potomky starajících se samečků. Dosud nejsilnější hypotézou, proč k nevěře u vlaštovek dochází, je podle vědců lepší genetická kvalita mláďat.
Délka nerozhoduje
Odborníky také zajímala role dlouhých ocasních per, která dlouho platila za hlavní znak, podle kterého si samičky vlaštovčí samce vybírají.
„Zjistili jsme, že ocasní pera nemají moc velký vliv na atraktivitu toho samečka. Zbořili jsme tím staré paradigma, které se dostalo i do učebnic biologie,“ říká šéf výzkumného týmu Tomáš Albrecht z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Podle nového sčítání je na světě asi 50 miliard ptáků, nejrozšířenější druh je vrabec domácí
Číst článek
Tím, co skutečně u samiček rozhoduje, je stáří samečka. „Starší samečkové jsou u samiček úspěšnější ve všech směrech,“ dodává.
Dvanáct let a teprve v polovině
Studie o mimopárových paternitách u vlaštovek je unikátní v tom, že je dlouhodobá. Jde dokonce o jednu z nejdelších studií na jakémkoli druhu pěvců na světě. I když trvá už dvanáctým rokem, výzkumníci jsou, jak tvrdí, teprve v polovině. Dosud se jim podařilo získat víc než sedm tisíc vzorků.
„O naše data je poměrně velký zájem i celosvětově. Jsme v kontaktu s různými lidmi, se kterými máme domluvené spolupráce na různých analýzách těchto dat,“ dodává Tomáš Albrecht.
Rok co rok vědci vlaštovky na farmách v jižních Čechách monitorují hned od chvíle, kdy přiletí z teplých krajů. „Jsme schopni z izotopů v peří indikovat, kam pták migruje – jestli do savany, nebo do tropického lesa. Jsou to velmi zajímavé záležitosti,“ říká s nadšením Albrecht.
Ptáky včetně mláďat pak odborníci kroužkují, aby bylo jasné, od kterých jsou rodičů. Sledují taky hnízdění nebo nová hnízda. Mláďatům vědci odebírají krev kvůli určování otcovství.
Přibylo bordelu a to prospívá slavíkům, vypráví ornitolog. Velký problém teď ale mají zvonci
Číst článek
Výzkumný tým se snaží přijít i na to, jak zjednodušit určování věku vlaštovek, který se pouhým okem nedá zjistit. Také s tím vědcům pomáhá kroužkování nebo detailní screening. Z krve biologové zjišťují zdravotní stav ptáků, kteří každoročně migrují tisíce kilometrů.
„Naše klasická vlaštovka je rozšířena po celé severní polokouli a některé migrující populace začaly hnízdit v Jižní Americe,“ upřesňuje Tomáš Albrecht. „Jinak vlaštovky obecně, kam patří také jiřičky a podobně, jsou v zásadě kosmopolitní skupinou – najdeme je tedy na všech kontinentech.“
„Existují i tropické vlaštovky, které loví uprostřed deštného pralesa. Naše vlaštovka je spíš jako druh otevřené zemědělské krajiny,“ vysvětluje Petr Mikula z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.
„Lufťáci“ vlaštovky nepřitáhnou
Hmyzožravé vlaštovky jsou druhem významně závislý na člověku. Kromě tepla potřebují k životu i tradiční hospodářství. Přilétají tak do míst, kde žijí domácí zvířata včetně koní, i proto jsou dnes ohroženým druhem.
„Když půjdete do tradiční vesnice, kde mají lidi třeba prasátko nebo slepičky, budou na každém dvorku jeden dva páry vlaštovek a v celé vesnici dohromady třeba dvacet třicet párů. Ta vesnice pak bude znít vlaštovkami,“ odhaduje Tomáš Albrecht.
„Když ale tradiční hospodářství nemáte a vesnice funguje jako ubytovna pro Prahu, tak tam samozřejmě vlaštovky čekat nemůžeme,“ uzavírá biolog. Jak říká, mnohé z nových poznatků o vlaštovkách se dají vztáhnout i na člověka, protože některé mechanismy fungují u různých živočišných druhů podobně.
