Narůst počtu zabitých ovcí vlky souvisí s mláďaty, na člověka ale běžně neútočí, říká akademik
Od začátku roku zabili vlci v Beskydech 66 ovcí, z toho polovinu v červenci. V tomto období útoků na hospodářská zvířata v tamních horách přibylo. Loni jich přitom bylo minimum. Vlci se do Slezských Beskyd vrátili už před několika lety. První rozmnožování na české straně pohoří zdokumentovali vědci v létě 2020. Hostem Radiožurnálu byl akademik, pracovník ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity a vedoucí programu Šelmy Hnutí DUHA Miroslav Kutal.
Z genetických analýz vyplývá, že smečka ve Slezských Beskydech přísluší ke karpatské vlčí populaci. Smečka se pohybuje jak na české, tak na polské straně. Letos pozorování potvrdila další mláďata.
Proč v posledních dnech přibylo na Jablunkovsku útoků vlků na hospodářská zvířata?
Předpokládáme, že to souvisí s narozením vlčat. počet útoků se postupně zvyšoval už od května nebo od června. V tom druhém červencovém týdnu počet kulminoval, vlci se pravděpodobně naučili využívat slabiny v zabezpečení u chovatelů.
Na sociálních sítích a v místních médiích se objevily informace o až 200 zabitých ovcích. Co jste zjistili vy?
Nám to číslo přišlo poměrně vysoké, tak jsme požádali příslušný odbor životního prostředí, který 90 procent ze škod na Jablunkovsku šetří. A ten nám odpověděl, že od začátku roku bylo zabitých ovcí „pouze“ 66. Je to i tak vysoké číslo, ale přece jenom bychom se měli držet nějakých reálných odhadů, které tady jsou.
A proč vlci některé ovce zabijí nebo poraní, aniž by jim posloužily jako potrava?
K tomu dojít může a jsou to v podstatě situace, které nazýváme nadměrné zabíjení. Vychází to z toho, že predátor, pokud je v blízkosti poměrně velkého množství zranitelné kořisti - něco podobného, jako když se liška nebo kuna objeví v kurníku, kde spousta bezbranných slepic nemá kam utéct. Podobně se chovají i vlci, když vpadnou do stáda ovcí, které nemají kam utéct, anebo neví, jak se mají chovat. Ovce mají v těchto situacích částečně potlačené útěkové instinkty.
Pes či elektrický plot
Jak se tedy dá útokům vlků bránit ve smyslu minimalizace škod na hospodářských zvířatech?
Těch způsobů je řada a spíš záleží vždycky na konkrétních podmínkách daného chovatele. Tou nejúčinnější metodou celosvětově v podstatě všude, kde se vlci historicky objevovali a chovaly se tam ovce, je vyšlechtění nějakého plemena pasteveckých psů. Ti pastevečtí psi se i v našich podmínkách u chovatelů, kteří o to mají zájem, osvědčili.
Druhou, levnější metodou je využití elektrického ohradníku, který ale musí být dobře uzemněný a podstatně lépe nastaveným než v případě, když se jedná o zabránění ovcí před tím, aby neutekly. Musí zkrátka mít trošku vyšší napětí.
‚Dávají pozor, i když odpočívají.‘ Farmu v Muckově chrání před vlky šestnáct pasteveckých psů
Číst článek
Proč je důležité vlky ve volné přírodě chránit?
Vlci se k nám vrací už od 90. let a predátoři jsou přirozenou součástí lesních ekosystémů i naší kulturní krajiny. V podstatě ve všech evropských zemích se vlci v nějaké míře vyskytují kromě ostrovních států. Primární potravou pro vlky ve střední Evropě jsou srnci, divoká prasata nebo jeleni, kteří jsou v naší přírodě nadměrně početní, až přemnožení. A vlci pomáhají ve většině případů s regulací těchto přemnožených druhů.
Mohou být vlci nebezpeční lidem?
Vlk je velká psovitá šelma, která potenciálně může být nebezpečná. Případy nějakého agresivního chování jsou ale extrémně vzácné. Za poslední desetiletí jsme se s tím u nás ani na Slovensku nesetkali.
Jediné dva případy před dvěma lety v Polsku souvisely s vlky, kteří byli nějakým způsobem habituovaní, silně zvyklí na člověka, ať už ze zajetí nebo díky krmeni v blízkosti vesnic. Takže pokud se podaří zabránit těmto nepřirozeným situacím pro vlky třeba ve vesnicích, kde se zvíře může postupně učit kontaktu s člověkem, tak to riziko je minimální.
