Letošní červenec byl třetí nejteplejší v historii měření. Hodnoty v Evropě opakovaně přesahovaly 40 stupňů
Dlouhotrvající a intenzivní vlna veder, která sužuje některé části severní a západní Evropy, vytváří teplotní rekordy. Letošní červenec byl celosvětově třetí nejteplejší v historii měření, informovala v pondělí evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS). V evropském měřítku jde o šestý nejteplejší červenec v historii výzkumu, přičemž teplota v Evropě opakovaně přesahovala 40 stupňů Celsia.
Výrazně nadprůměrné teploty převažují podle vědců především na severní polokouli. Teplotní rekordy zaznamenaly například země v severní a západní části Evropy, naopak podprůměrné teploty panovaly podél západní části Indického oceánu, od Afrického rohu po jižní Indii, nad velkou částí střední Asie i nad většinou Austrálie.
Tolik extrémních veder a dešťů by bez změny klimatu nebylo, spočítali vědci. A má být hůř
Číst článek
V souvislosti s teplotními rekordy zaznamenal červenec 2022 také nadprůměrné sucho. Nedostatek srážek postihl zejména jihozápad a jihovýchod Evropy. Sucho mělo výrazný dopad na lokální hospodářství a způsobilo šíření a zesílení požárů.
Nadprůměrně suchý červenec zaznamenaly i země ve velké části Severní Ameriky, v rozsáhlých oblastech Jižní Ameriky, střední Asie a Austrálie. Naopak nadprůměrně vlhké podmínky byly zejména ve východním Rusku, severní Číně a v rozsáhlém pásmu od východní Afriky přes Asii až po severozápadní Indii.
„Lze očekávat, že s dalším nárůstem globálních teplot budeme nadále svědky častějších a delších období extrémně vysokých teplot,“ uvedla Freja Vamborgová, vedoucí vědecká pracovnice služby Copernicus Climate Change Service.
July #Temperature highlights from the #CopernicusClimate Change Service
Last month was:
🌡globally, 0.38°C warmer than the 1991-2020 average for July
🌡one of the three warmest Julys on record
🌡In Europe, avg. temperature was 0.72°C above average
More👉https://t.co/oOa59aiF0E pic.twitter.com/XfZL2bBsQ0
„Vlny veder představují vážné riziko pro lidské zdraví a mohou zvýšit intenzitu a délku trvání mnoha dalších katastrofálních klimatických jevů, včetně lesních požárů a sucha, což má dopad na společnost i přírodní ekosystémy,“ dodává.
Nejnižší hodnoty za 44 let měření dosáhl letos v červenci rozsah mořského ledu v Antarktidě, byl o sedm procent pod červencovým průměrem. V Jižním (Antarktickém) oceánu vědci zaznamenali rozsáhlé oblasti s podprůměrnou koncentrací mořského ledu.