Letošní červenec byl třetí nejteplejší v historii měření. Hodnoty v Evropě opakovaně přesahovaly 40 stupňů

Dlouhotrvající a intenzivní vlna veder, která sužuje některé části severní a západní Evropy, vytváří teplotní rekordy. Letošní červenec byl celosvětově třetí nejteplejší v historii měření, informovala v pondělí evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS). V evropském měřítku jde o šestý nejteplejší červenec v historii výzkumu, přičemž teplota v Evropě opakovaně přesahovala 40 stupňů Celsia.

Tento článek je více než rok starý.

Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

počasí, ilustrační foto

Dlouhotrvající a intenzivní vlna veder, která sužuje některé části severní a západní Evropy, vytváří teplotní rekordy (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Výrazně nadprůměrné teploty převažují podle vědců především na severní polokouli. Teplotní rekordy zaznamenaly například země v severní a západní části Evropy, naopak podprůměrné teploty panovaly podél západní části Indického oceánu, od Afrického rohu po jižní Indii, nad velkou částí střední Asie i nad většinou Austrálie.

Tolik extrémních veder a dešťů by bez změny klimatu nebylo, spočítali vědci. A má být hůř

Číst článek

V souvislosti s teplotními rekordy zaznamenal červenec 2022 také nadprůměrné sucho. Nedostatek srážek postihl zejména jihozápad a jihovýchod Evropy. Sucho mělo výrazný dopad na lokální hospodářství a způsobilo šíření a zesílení požárů.

Nadprůměrně suchý červenec zaznamenaly i země ve velké části Severní Ameriky, v rozsáhlých oblastech Jižní Ameriky, střední Asie a Austrálie. Naopak nadprůměrně vlhké podmínky byly zejména ve východním Rusku, severní Číně a v rozsáhlém pásmu od východní Afriky přes Asii až po severozápadní Indii.

„Lze očekávat, že s dalším nárůstem globálních teplot budeme nadále svědky častějších a delších období extrémně vysokých teplot,“ uvedla Freja Vamborgová, vedoucí vědecká pracovnice služby Copernicus Climate Change Service.

„Vlny veder představují vážné riziko pro lidské zdraví a mohou zvýšit intenzitu a délku trvání mnoha dalších katastrofálních klimatických jevů, včetně lesních požárů a sucha, což má dopad na společnost i přírodní ekosystémy,“ dodává.

Nejnižší hodnoty za 44 let měření dosáhl letos v červenci rozsah mořského ledu v Antarktidě, byl o sedm procent pod červencovým průměrem. V Jižním (Antarktickém) oceánu vědci zaznamenali rozsáhlé oblasti s podprůměrnou koncentrací mořského ledu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme