Častější vedra lze očekávat i v Česku, říká klimatolog. V Kanadě je zapříčinilo hlavně proudění vzduchu
Kanada se od minulého týdne potýká s horky. V Lyttonu na jihozápadě země naměřili v úterý rekordní teplotu 49,5 °C. Kvůli počasí musel být přerušen i provoz očkovacích center, podniků či škol. Policie navíc v souvislosti s horkem zaznamenala už přes stovku úmrtí. „Jednotlivou událost nelze nikdy označit za důsledek klimatických změn, ty však mění pravděpodobnost výskytu extrémů,“ říká k tomu klimatolog Miloslav Müller.
Proč podle vás zažívá země aktuálně tak vysoké teploty?
Západní Kanada, o níž je řeč, bývá v létě obvykle ochlazována působením Tichého oceánu. Tentokrát se však v oblasti vytvořil mimořádně mohutný hřeben vysokého tlaku vzduchu, po jehož zadní straně do oblasti několik dní proudil mnohem teplejší vzduch od jihu, až odněkud z Kalifornie. Takže za hlavní příčinu můžeme označit fakt, že vítr místo od západu, ve směru podél rovnoběžek, vál určitou dobu podél poledníků.
Severozápad Spojených států čelí nebývalé rekordní vlně veder. Klimatizace a ventilátory jsou vyprodané
Číst článek
Světová meteorologická organizace uvedla, že extrémní teploty souvisí s klimatickými změnami, konkrétně že koncentrace skleníkových v plynů v atmosféře vede k růstu teplot na celém světě. Jiní odborníci se naopak domnívají, že změna klimatu hraje až druhotnou roli. Jak vnímáte souvislost teplotních rekordů a klimatické změny vy?
Myslím, že jde jen o úhel pohledu. Jednotlivou událost nelze nikdy označit za důsledek klimatických změn, ty však mění pravděpodobnost výskytu extrémů. Je to, jako když začnete častěji jezdit autem, zvýší se pravděpodobnost, že se stanete účastníky dopravní nehody, nicméně pokud k ní dojde, její příčinou bude chyba vaše nebo druhého řidiče.
Tak je to i s vlnami veder: klimatické změny se projevují nárůstem jejich četnosti, ovšem příčinou té aktuální v západní Kanadě je zmíněné nastavení atmosférická cirkulace. Je ovšem pravda, že nebýt klimatických změn, přinášel by jižní vítr do oblasti přece jen o trochu chladnější vzduch.
Jak velkou roli můžeme klimatickým změnám přikládat, co se týče aktuálního extrémního nárůstu teplot?
Průměrná teplota vzduchu na Zemi roste rychlostí cca 0,1 stupně Celsia za deset roků, přičemž v tropech je nárůst pomalejší, v polárních oblastech rychlejší. To vede k tomu, že vlny veder o určité intenzitě jsou ve středních zeměpisných šířkách častější – zatímco dřív se mohla někde objevit v průměru třeba jednou za deset roků, nyní to může být třeba každý druhý rok.
RNDr. Miloslav Müller, Ph.D.
Působí na Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Vystudoval fyzickou geografii se specializací na meteorologii i učitelskou kombinaci geografie a historie.
Věnuje se meteorologickým ohrožením. Podílí se také na popularizaci geografického vzdělávání a zdokonalování meteorologického slovníku.
Do kdy se domníváte, že bude vlna veder v Kanadě a Spojených státech trvat? Dá se předpokládat, že brzy skončí nebo lze očekávat neobvykle horké léto?
Modely numerické předpovědi počasí přesvědčivě ukazují, že vlna veder v západní Kanadě končí, protože zmíněný hřeben vysokého tlaku vzduchu se rozpadá. Celkový charakter léta v dané oblasti však nikdo nedokáže odhadnout; počasí na dva měsíce dopředu totiž nelze přímo předpovědět a dlouhodobý výhled počasí nebývá v těchto oblastech směrodatný, a to právě kvůli zdejší značné proměnlivosti atmosférické cirkulace.
V americkém Seattlu je obvykle průměrná teplota v červnu 19 stupňů Celsia. V pondělí ale tamní obyvatelé čelili teplotě necelých 42 stupňů Celsia. Jak je možné, že nastal takový skok?
Ono je poněkud problematické porovnávat naměřené teplotní maximum s průměrnou měsíční teplotou vzduchu, protože do průměrné hodnoty vstupují nejen denní maxima, nýbrž i hodnoty z nocí a rán, kdy je vždy o poznání chladněji. Ovšem i když uvedené maximum porovnáme s průměrným denním maximem, je pořád o mnoho vyšší. Průměrná hodnota se totiž v klimatologii počítá vždy nejméně z 30 roků, během nichž se mohou vystřídat výrazně nadnormální i podnormální hodnoty. Právě střední zeměpisné šířky jsou, na rozdíl od tropů, charakteristické značnou meziroční variabilitou počasí, protože sem mohou pronikat teplé i studené vzduchové hmoty. V jednom roce je pak horko, v druhém o poznání chladněji.
Klimatické modely byly podhodnocené, dnešní stav měl u nás nastat až v roce 2040, hodnotí klimatolog
Číst článek
Jedná se podle vás o nárazový teplotní výkyv, který zase odezní, nebo jde o dlouhodobý trend?
Aktuální vlna veder je jednorázovou událostí, dlouhodobým trendem je jejich častější výskyt a v průměru větší intenzita.
Jak takový teplotní výkyv na americkém kontinentu může ovlivnit i počasí v jiných částech světa?
Existují takzvané dálkové vazby klimatického systému, kdy například střídání fází určité klimatické oscilace v jedné části světa statisticky významně ovlivňuje charakter počasí na opačné straně Země. V tomto případě bych však až tak velkou souvislost nehledal.
Výrazné rozvlnění tryskového proudění, s nímž existence hřebene vysokého tlaku vzduchu a tím i výskyt aktuální vlny veder souvisí, bude mít spíše vliv v geograficky méně vzdálených oblastech. Například ve střední Kanadě vál na přední straně zmíněného hřebene vysokého tlaku vzduchu naopak vítr od severu a bylo tam spíše chladno.
Lze očekávat podobný teplotní nárůst i v České republice?
Pokud máte na mysli obecný trend četnosti a intenzity vln veder, pak ano. To však ani náhodou neznamená, že každé další léto by mělo být teplejší než to předchozí, jak jsme se ostatně přesvědčili vloni v porovnání s předchozími několika roky.
Opět bude záležet na atmosférické cirkulaci, jakou vzduchovou hmotu k nám přinese, a také na množství oblačnosti, zda se vzduch bude působením slunečních paprsků přes den prohřívat. Přinejmenším několik následujících dní bude spíše chladnějších, a dál se musíme nechat překvapit.
