Česku se nedaří vracet řeky do přírodních koryt. Opatření pomáhají bojovat se suchem i povodněmi

Už před šesti lety vyhlásilo ministerstvo životního prostředí plán, že do roku 2023 vrátí více než 200 kilometrům řek jejich přírodní ráz. Okolní krajinu by to ochránilo před povodněmi i před suchem. Jenže to se zatím nedaří, do přírodního stavu se vrátilo jen 20 kilometrů vodních toků. Úpravy brzdí především složitá příprava. Největší problém by se dal shrnout jako: jedna řeka, dva břehy, ale mnoho vlastníků.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Meandr na Vltavě | Foto: ElvisCZ | Zdroj: Pixabay | CC0 Public domain (5008269),©

Zkušenosti s komplikovaným dohodami má Marek Fügner ze společnosti Revita CZ, která se obnově toků věnuje.

Šéf Povodí Vltavy: Podařilo se nám naplnit nádrže. Odpouštíme jen minimum kvůli suchému létu

Číst článek

„Argumentace lidí je většinou taková, že je to zbytečné a jsou to zbytečně utracené peníze. Vnímají to negativně, nedokážou pochopit, proč se tyto věci dělají,“ popisuje pro Radiožurnál.

Prvním krokem je tedy přesvědčit lidi, že úpravy koryt řek mají smysl. „Revitalizace se podílejí na retenční schopnosti krajiny a vytváření zásob vody pro období sucha. Když uděláme dobrou členitost koryta, tak podpoříme samočistící schopnosti toku. V případě, kdy dobře funguje říční niva, tak je to ochrana území před povodněmi,“ shrnuje hlavní argumenty ekolog Povodí Labe Michal Vávra.

Bioklimatolog: Je naděje, že se sucho nebude během léta zhoršovat. Přijdou lokální, ale vydatné srážky

Číst článek

V Mutěnicích na Strakonicku to lidé přijali a vrátili do původního toku říčku Volyňku.

„Projekt je pět nebo šest let hotový. Lidé jsou spokojení. Zjistili, že to není jen o utracených penězích, ale má to význam jak z hlediska zadržení vody, tak z hlediska toho, že území se stane návštěvnickou nebo klidovou zónou pro lidi z obce,“ dodává Fügner.

Nejde ale jen o přemlouvání obyvatel. „Legislativu máme nastavenou z mého pohledu tak přebujele, tak komplikovaně, že abychom mohli vůbec kopnout do země, tak potřebujete desítky a desítky nejrůznějších povolení,“ dodává hydrogeolog Zbyněk Hrkal z Výzkumného ústavu vodohospodářského.

Uměle regulovaných je u nás zhruba 21 tisíc kilometrů toků, což je pětina celkové délky řek a potoků.

Jana Karasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme