Někteří ptáci mění své zimoviště v závislosti na počasí. V nových lokalitách můžou způsobit škody

Podle studie založené na datech 21 evropských států mění 25 druhů vodních ptáků své zimoviště v závislosti na povětrnostních podmínkách. Při mírných zimách se posouvají na severovýchod, při chladnějších opačným směrem, druhy ale v tomto ohledu nejsou jednotné. Článek publikoval časopis Diversity and Distribution.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vodní ptáci (Ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iRozhlas

Nejvýraznější změny jsou u druhů zimujících na hlubších vodách, jejichž zimoviště se během posledních 24 let ročně posouvala o pět kilometrů na severovýchod. Druhy využívající mělké vody se stejným směrem posouvaly v 90. letech a na přelomu tisíciletí, později ale migrovaly jihozápadním směrem kvůli několika tuhým zimám. Reakci vodních ptáků na změny povětrnostních podmínek i dlouhodobé klimatické změny dokládají i výkyvy jejich početnosti na určitých lokalitách.

Ptáci reagují na změny klimatu

„Druhy preferující mělké a hluboké vody reagují rychle na každoroční změny teploty, zatímco druhy vázané potravně na zemědělskou krajinu, například husy, reagují méně,“ uvedl Diego Pavón-Jordán z ornitologické laboratoře v Helsinkách.

Vedoucí laboratoře Aleksi Lehikoinen doplnil, že podle předpovědí lze v očekávat mírné zimy, jež ovlivní početnost zimujících vodních ptáků po Evropě. „Budeme svědky lokálního vymírání v mokřadech na jižním okraji areálů druhů a kolonizace nových mokřadů na severním okraji rozšíření,“ doplnil.

Klimatická změna má vliv i na líhnutí ptáků. Ukázala to studie českého vědce v časopise Science

Číst článek

Migrují mimo svá prostředí

Změny rozšíření a početnosti vytvářejí podle fakulty výzvy pro výzkum i ochranu ptáků. „Mnohé druhy se objevují na nových lokalitách, často i mimo chráněná území, a to i tam, kde mohou způsobovat významné hospodářské škody a následně i konflikty,“ uvedla Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity.

„Například deset tisíc hus na poli je příjemný zážitek pro ornitologa pozorujícího ptactvo, ale již méně příjemná skutečnost pro majitele pole, na kterém se husy pasou. Podobně je to i s kormorány a jinými rybožravými ptáky a jejich dopadem na rybí obsádky rybníků a jiných vod,“ dodala.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme