Vysbíráme v lesích houby? Z houbaření je díky internetu soutěž, tvrdí etnolog

V Česku se houbaření těší velké oblibě, za rok se v průměru vydáme do lesa dvacetkrát. Češi každoročně nasbírají přes 20 tisíc tun hub v hodnotě více než 2,5 miliardy korun. Vyplývá to ze zpráv ministerstva zemědělství o stavu lesa. Podle některých odborníků už jde ale o masovou záležitost, která přesahuje únosné meze a hrozí, že houby kvůli nadměrnému sběru porostou méně.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Houby, houbaři, houbaření (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay

„Díky moderním technologiím se z houbaření stává soutěž, kdy už nejde o vlastní prožitek a lov beze zbraní, ale o veřejné sdílení a předhánění se v úlovcích. A je to postupně stále intenzivnější, protože lesy jsou přístupnější a snadno do nich zajedete autem,“ myslí si etnolog Jiří Woitsch. 

  • PřehrátDnešní Plus

    Každoročně lidé v českých lesích nasbírají přes 20 tisíc tun hub, podle odborníků to ale už přesahuje únosné meze

Národní sport 

Vinu dává i médiím, která v okurkové sezóně vyhlašují fotografické soutěže, kvůli nimž se lidé bezúčelně předhánějí v tom, kolik košů hub nasbírají. „Je otázka, zda má sběr tak obrovského množství pro toho jednotlivce smysl. Zda to není jen o touze se pochlubit na internetu,“ dodává. 

„V Británii se houby téměř nesbírají a když tam na ně vyrazí Češi nebo Poláci, tak to ve veřejnosti vzbuzuje pozdvižení. Těžko Brity přesvědčíte, že je houbaření normální, stejně jako by ho u nás bylo nemožné vykořenit. “

Jiří Woitsch

Zatímco v zahraničí je sběr hub často omezován, ať už co do množství nebo doby sběru hub, u nás nic takového nikdy neexistovalo, a to ani u jiných lesních plodů.

Houby tu tradičně byly zpestřením jídelníčku, a to především pro chudší venkovské vrstvy. Masový sběr je podle Woitsche záležitostí 19. a hlavně 20. století, kdy se z houbaření stala volnočasová aktivita. 

Česání hub 

„Pokud se houby sbírají šetrně, tak by neměl být problém v jakémkoli množství. Je to jako když češeme ovoce. Tady ale jde o ničení biotopu, například kácením dřevin v nevhodnou dobu, a substrátu, což způsobuje chůze nebo rozrývání půdy,“ vysvětluje mykolog Jan Wipler. 

Zpřísnil by především tresty za sběr chráněných hub, neznalost v tomto případě neomlouvá. Dále je třeba omezit kácení a zastavit úbytek lesů.

„Za skutečné drancování považuji, když nádherné bučiny nahrazují smrky, jako se to děje například v Přírodním parku Chřiby po vrácení církevních lesů,“ tvrdí mykolog. 

Renata Kropáčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme