Vysbíráme v lesích houby? Z houbaření je díky internetu soutěž, tvrdí etnolog

V Česku se houbaření těší velké oblibě, za rok se v průměru vydáme do lesa dvacetkrát. Češi každoročně nasbírají přes 20 tisíc tun hub v hodnotě více než 2,5 miliardy korun. Vyplývá to ze zpráv ministerstva zemědělství o stavu lesa. Podle některých odborníků už jde ale o masovou záležitost, která přesahuje únosné meze a hrozí, že houby kvůli nadměrnému sběru porostou méně.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Houby, houbaři, houbaření (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay

„Díky moderním technologiím se z houbaření stává soutěž, kdy už nejde o vlastní prožitek a lov beze zbraní, ale o veřejné sdílení a předhánění se v úlovcích. A je to postupně stále intenzivnější, protože lesy jsou přístupnější a snadno do nich zajedete autem,“ myslí si etnolog Jiří Woitsch. 

  • PřehrátDnešní Plus

    Každoročně lidé v českých lesích nasbírají přes 20 tisíc tun hub, podle odborníků to ale už přesahuje únosné meze

Národní sport 

Vinu dává i médiím, která v okurkové sezóně vyhlašují fotografické soutěže, kvůli nimž se lidé bezúčelně předhánějí v tom, kolik košů hub nasbírají. „Je otázka, zda má sběr tak obrovského množství pro toho jednotlivce smysl. Zda to není jen o touze se pochlubit na internetu,“ dodává. 

„V Británii se houby téměř nesbírají a když tam na ně vyrazí Češi nebo Poláci, tak to ve veřejnosti vzbuzuje pozdvižení. Těžko Brity přesvědčíte, že je houbaření normální, stejně jako by ho u nás bylo nemožné vykořenit. “

Jiří Woitsch

Zatímco v zahraničí je sběr hub často omezován, ať už co do množství nebo doby sběru hub, u nás nic takového nikdy neexistovalo, a to ani u jiných lesních plodů.

Houby tu tradičně byly zpestřením jídelníčku, a to především pro chudší venkovské vrstvy. Masový sběr je podle Woitsche záležitostí 19. a hlavně 20. století, kdy se z houbaření stala volnočasová aktivita. 

Česání hub 

„Pokud se houby sbírají šetrně, tak by neměl být problém v jakémkoli množství. Je to jako když češeme ovoce. Tady ale jde o ničení biotopu, například kácením dřevin v nevhodnou dobu, a substrátu, což způsobuje chůze nebo rozrývání půdy,“ vysvětluje mykolog Jan Wipler. 

Zpřísnil by především tresty za sběr chráněných hub, neznalost v tomto případě neomlouvá. Dále je třeba omezit kácení a zastavit úbytek lesů.

„Za skutečné drancování považuji, když nádherné bučiny nahrazují smrky, jako se to děje například v Přírodním parku Chřiby po vrácení církevních lesů,“ tvrdí mykolog. 

Renata Kropáčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme